Příjmovou chudobou bylo vloni ohroženo 9,7 % obyvatel Česka. Meziročně se tento údaj nezměnil, i když vzrostla hranice příjmů, která míru ohrožení příjmovou chudobou určuje. Nová data ČSÚ také ukazují, že 11,3 % domácností s dětmi má potíže zaplatit školní družinu. Pro 17,8 % domácností představují problém i výdaje za zdravotní péči.

„Příjmovou chudobou byl vloni ohrožen zhruba každý desátý obyvatel České republiky. Příjmy domácností, v nichž tito lidé žijí, totiž nedosáhly nad hranici, která vloni například pro domácnost jednotlivce činila 10 691 Kč za měsíc. Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšila téměř o 500 Kč,“ říká Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ. Pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou se nacházelo 8,5 % mužů a 10,8 % žen. Z hlediska ekonomické aktivity šlo zejména o nezaměstnané, neúplné rodiny s dětmi a starobní důchodkyně, které žijí samy.

Celková míra materiální deprivace, která je podílem osob, jež nemají na úhradu alespoň jedné položky z 9místného seznamu, se vloni ve srovnání s předchozím rokem mírně snížila. Klesla z 5,6 na 4,8 %. „V návaznosti na to se snížil i souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení. Z hodnoty 14,0 klesl na 13,3 %. Česká republika v tomto ohledu dlouhodobě zaujímá jednu z nejlepších pozic v žebříčku evropských zemí,“ konstatuje Lenka Křenková z oddělení sociálních šetření ČSÚ.

Speciální modul šetření ČSÚ ukázal, že 277 tisíc domácností, které mají alespoň jedno dítě mladší 12 let, využívá pro svou ratolest školní družinu, dětské centrum nebo jiné podobné zařízení. 81,6 % domácností platí tyto služby částečně či zcela z vlastního rozpočtu a desetině z nich to činí obtíže či velké obtíže.

Pokud jde o náklady na zdravotní péči, týkají se 71,7 % domácností z těch, které tyto služby využily. 17,8 % z nich je schopno platit výdaje např. za léky, ošetření a další zdravotnické služby jen s obtížemi. Naopak pro 22 % tyto náklady žádný problém nepředstavují.