• Zveřejněno: 20.09.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček ve čtvrtek v Lidovém domě přijal zástupce krizového štábu 8 proti kolapsu ve zdravotnictví, kteří s ním jednali o možnosti prosadit ve vládě ČR požadavky zdravotnických odborů, Asociace českých a moravských nemocnic a dalších organizací, sdružujících lékaře, zdravotnický personál a pacienty. V reakci na toto jednání vedení ČSSD a členů krizového štábu 9, oznámil premiér Andrej Babiš, že nemíní jednat v rámci vládní koalice o dalším navýšení peněz pro zdravotnictví pro rok 2020.

V 9.00 hod. začalo dnes jednání vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka a zdravotnické expertky ČSSD Lenky Tesky Arnoštové se členy Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví. Po skončení jednání během tiskového brífinku Jan Hamáček ve svém krátkém vystoupení v podstatě potvrdil, že se chtěl znovu podrobně seznámit s argumenty zástupců zdravotnických odborů, Asociace českých a moravských nemocnic s tím, že české zdravotnictví je podfinancované, že je třeba tuto otázku řešit s tím, že má v úmyslu ji projednat se svým vládním koaličním partnerem – hnutím ANO. Jeho slova podpořila i zdravotnická expertka Lenka Teska Arnoštová.

Poté se ujala slova předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková, která zopakovala argumenty krizového štávu, které zdravotnické odbory, Asociace českých a moravských nemocnic a poskytovatelé následné a domácí péče již od jarních měsíců letošního roku sdělují naší veřejnosti. Při dnešním jednání šlo především o navýšení dalších osmi miliard korun z rezerv zdravotních pojišťoven, a to nad rámec před několika dny dohodnutých šesti miliard korun. V průběhu tiskového brífinku dále vyplynulo, že zdravotní pojišťovny mají mít na kontě 17 mld. Kč, což je uzákoněných 11,5 % rezerv. Ostatní peníze, kterými ve svých rezervách, zdravotní pojišťovny disponují, by měly být podle členů krizového štábu 9 převedeny do zdravotní péče. Zástupci Asociace českých a moravských nemocnic a Svazu pacientů ČR poté stanovisko, které tlumočila Dagmar Žitníková, podpořili s tím, že očekávají, že do konce října, to je, než začne platit úhradová vyhláška, která by měla toto navýšení peněz do zdravotnictví přinést, se celá situace nakonec vyřeší.

Na toto jednání vedení ČSSD se členy krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví následně, na dotaz ČTK, reagoval i premiér Andrej Babiš, který prohlásil, že posílení rozpočtu zdravotnictví o šest miliard korun nad rámec úhradové vyhlášky, to je na celkem 340 miliard korun, považuje za dostatečné. Při této příležitosti vyčetl vedení ČSSD, že v minulé koaliční vládě, kterou tvořily ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, došlo k devastaci zdravotnictví, a proto sociální demokraté nemají v oblasti zdravotnictví, co radit. Podle Andreje Babiše hnutí ANO nemíní ani vyslyšet připomínky, že rozdělování peněz mimo úhradovou vyhlášku je netransparentní. "Nechceme to dávat plošně, ale ty prostředky použít na kvalitní péči pro všechny, nejen v Praze a centrech, ale i různých regionech," prohlásil premiér Andrej Babiš České televizi.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15