• Zveřejněno: 08.10.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zástupci takzvaného krizového štábu zdravotníků a premiér Andrej Babiš (ANO) se neshodli na posílení výdajů na zdravotnictví na příští rok z rezerv zdravotních pojišťoven. Znovu se sejdou začátkem příštího týdne. Andrej Babiš si chce data, která mu štáb na úterním jednání předal, do té doby ověřit. Podle zástupců odborů, nemocnic a pacientů je potřeba do zdravotnictví přidat 13 miliard korun, peníze chtějí získat právě z pojišťoven. Ty ale chtějí příští rok přidat jen šest miliard.

Podle zpravodajství České televize krizový štáb tvrdí, že zdravotníci mají neúnosné množství přesčasů, kvůli nedostatku personálu se zavírají oddělení a pacienti neúměrně dlouho čekají na operace a vyšetření. Proto žádají po pojišťovnách, aby na zdravotní péči příští rok vydaly z rezerv dalších 13 miliard korun. Zatím chtějí pojišťovny rozdělit 334 miliard korun, dalších 6 miliard rozdělí ze svých rezerv.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek to na televizní obrazovce zhodnotil tak, že „desítky miliard korun, které leží na účtech zdravotních pojišťoven, nejsou jejich peníze. Jsou to peníze, které občané zaplatili na zdravotní péči a mají být použity k tomu, aby péče pro občany byla dostupná, kvalitní a bezpečná.“

Česká televize ve svém zpravodajství dále uvedla, že peníze na zdravotní péči v příštím roce, které se vynaloží z veřejného zdravotního pojištění, se rozdělují na základě úhradové vyhlášky. Do dokumentu ministerstvo zdravotnictví promítá výsledky dohod jednotlivých segmentů zdravotní péče s pojišťovnami. Dohody letos neuzavřely nemocnice akutní a následné péče a poskytovatelé domácí péče.

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková k tomu uvedla, že právě nemocnicím pro akutní a následnou péči, spolu s poskytovateli domácí péče, chybí nejvíce. Krizový štáb tedy žádá po jedné miliardě korun navíc pro domácí péči a zdravotní sestry v sociálních službách. Nemocnice by měly dostat navíc sedm miliard korun. Určených 334 miliard korun plus 6 miliard navíc je, podle Dagmar Žitníkové, málo.

Ministr Adam Vojtěch (za ANO) označil přístup štábu za „nátlak a lobbing těch, kteří si nedokázali s pojišťovnami dojednat dohodu“. „Já pouze říkám, že zdravotnictví nekolabuje. Funguje – jako nikdy předtím,“ prohlásil ministr zdravotnictví.

S tím ale prezident České lékařské komory Milan Kubek nesouhlasí. „Informace o stavu českého zdravotnictví, které jsme dali premiérovi my, se diametrálně liší od toho, jak ho informuje ministr zdravotnictví,“ zdůraznil. Premiér si chce informace, které mu Milan Kubek a další v úterý předali, do začátku příštího týdne prověřit.

Se zástupci krizového štábu zdravotnictví se předseda vlády Andrej Babiš znovu sejde začátkem příštího týdne. V pátek bude o rozpočtu jednat s KSČM. Strana totiž zapracováním požadavků štábu podmiňuje svou podporu státního rozpočtu pro příští rok. Jednat o tom ale chce i koaliční ČSSD.

„Chápu, že tady vidina velkých rezerv je. Počítáme, že je budeme cíleně utrácet. Ale i rozumně,“ zdůraznil premiér Andrej Babiš. Připomněl, že slíbené dodatečné výdaje pojišťoven a požadavky krizového štábu se liší o zhruba sedm miliard korun. Znovu se chce také setkat s představiteli poskytovatelů všech druhů péče.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15