• Zveřejněno: 22.03.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Výroba je plynulá, zásobování probíhá, to bylo řečeno a nic se nemění. Zatím. V potravinářských firmách běží výroba ve třísměnných provozech, šest a půl dne v týdnu, řada pracovníku zůstává v práci 12 až 14 hodin, firmy zřídily ve svých prostorách za dodržení všech hygienických a bezpečnostních podmínek místnosti, kde mohou být přes den děti zaměstnanců. A to vše za jedním jediným účelem – aby první věta tohoto komentáře mohla platit. Aby byly pulty obchodů plynule zásobovány a spotřebitelé se dostali ke všem potravinářským výrobků, ale i ovoci, zelenině, masu v takovém sortimentu, na jaký jsou zvyklí. V sobotu to na webu Potravinářské komory (PK) ČR uvedla prezidentka PK ČR Dana Večeřová.

Zdůraznila, že vedení Potravinářské komory ČR je každý den ve spojení s ministerstvem zemědělství, které se v době epidemie koronaviru maximálně snaží zabezpečit pro potravináře a zemědělce, alespoň nejnutnější dezinfekci a ochranné pomůcky. Zkrátka, potravináři a zemědělci jsou prostě v pořadí, konstatovala Dana Večeřová. Přesto, jak vyplývá z jejích slov, se snaží vše zabezpečit, aby zásobování našich občanů bylo plynulé.

V této souvislosti se jí bohužel zdá, že toto nezměrné úsilí lidí v potravinářském a zemědělské sektoru je bráno jaksi jako samozřejmost. Nikdo nevyzývá k tomu, aby se lidem ve výrobě, na polích, ve stájích, ale i za pultem ochodů zatleskalo a veřejně poděkovalo. Zároveň podotkla, že média se potravinářské výrobě a zemědělství vyhýbají, a pokud, tak jedině v souvislosti s prázdnými regály v obchodech.

A je to ještě horší. Mnozí z těch, kteří každý den chodí do provozu, čelí narážkám některých „dobráků“, kteří mohli za 70 až 80 % platu zůstat doma, že „jsou tak hloupí, a stále pracují“. Ví, že jsou to ojedinělé výjimky, ale pro člověka, který jde z jedné směny na druhou, neví, kdy tato situace skončí a také by raději byl s dětmi doma, je to poměrně „brutální facka“. Byla by velmi ráda, kdyby si tito „dobrodinci“ uvědomili, že bez lidí v potravinářském a zemědělském provozu, by jim bylo hodně špatně – seděli by sice doma, ale o hladu. Cože je jí líto.

V této návaznosti upozornila, že strašně rychle lidé u nás zapomněli na to, že aby měli na stole chléb – musí napřed někdo zasít a vypěstovat pšenici nebo žito, sklidit, zpracovat na mouku, vypracovat těsto a chleba upéct. Potraviny skutečně nevznikají zázrakem na pultech nebo skladech obchodních řetězců.

Proto prosí všechny, tj. vládu, státní správu, ale i spotřebitele, že až budou děkovat lékařům sestřičkám, záchranářům, hasičům, policii, švadlenám, aby poděkovali také lidem v potravinářské výrobě a zemědělcům. A prosí vládu, aby na potravináře a zemědělce nezapomněla při restartu země po této krizi. „Aby peníze na obnovu nešli zase prioritně těm, kteří se nám teď smějí. Potravináři a zemědělci sice nestojí v první linii boje, ale právě tuto první linii podporují a zásobují, aby neodpadla. Možná zbytečně tiše a bez pompy, ale spolehlivě,“ uvedla v závěru své úvahy prezidentka Potravinářské komory ČR.

  • Zdroj: Potravinářská komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15