• Zveřejněno: 18.12.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Odvrátila tak provizorium. Pro hlasovala i KSČM, která podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun ministerstvu obrany a jejich přesunem do vládní rozpočtové rezervy. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Prezident republiky je připraven rozpočet podepsat.

„Schválený rozpočet jsem sice připraven podepsat, ale předpokládám, že dojde k novelizaci tohoto zákona v případě schválení daňového balíčku, který do tohoto rozpočtu činí zásek 130 miliard korun,“ sdělil prezident.

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta. Pro schválení rozpočtu i s přijatými pozměňovacími návrhy hlasovalo 56 poslanců z přítomných 106. Podpořili jej poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že přesun deseti miliard korun z rozpočtu obrany do rezervy je jen dočasný. Vládě se nelíbí, ale musela zvolit menší zlo a zabránit provizoriu, dodal. Předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že jeho strana na podporu rozpočtu kývla po slibu premiéra, že vláda navrhne v lednu převod deseti miliard zpět do rozpočtu armády. ČSSD bude pro.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl ČT, že nehodlá rezignovat kvůli schválenému přesunu. Také on očekává, že se peníze do rozpočtu obrany vrátí začátkem roku. V nedávné době Lubomír Metnar uvedl, že pokud by se měly rozpočtové škrty výrazně dotknout výdajů na armádu, nechtěl by nadále zůstávat na svém postu. Lubomír Metnar hned na prvním zasedání vlády příští rok, 4. ledna, předloží vládě materiál k vrácení deseti miliard z rezervy do rozpočtu ministerstva obrany.

Koaliční ČSSD přitom ještě ve středu snížení peněz na obranu odmítala. Také ANO ho odmítalo, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však nakonec změnila názor. Provizorium by podle ní bylo horší, protože by dopadlo například na platy učitelů a v sociálních službách. Pro města a obce by nemohly být vypsány nové dotační tituly.

Nově stanovený rozpočet armády na příští rok ve výši 75,4 miliardy je nižší než ten, který byl schválený na letošní rok, a nenaplňuje zřejmě slib vlády z programového prohlášení, že bude vynakládat na obranu 1,4 procenta HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že armáda o peníze nepřijde. Dostane je podle něj v jiné struktuře a v jiném čase.

Deset miliard, které sněmovní většina na návrh KSČM odebrala ministerstvu obrany, zamíří do vládní rozpočtové rezervy. O jejím použití podle zákona o rozpočtových pravidlech rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném i ministr financí. Předseda KSČM Vojtěch Filip připustil, že má obavu, že vláda nevrátí peníze do řešení pandemické krize, ale do nákupu vojenské techniky. Argumentoval ale tím, že nákupy vojenské techniky se budou odehrávat v letech 2022 až 2026, a nikoli v příštím roce.

Poslanci v pátek schválili také rozpočet Státního fondu podpory investic (SFPI). Fond byl letos přejmenován z dřívějšího Státního fondu rozvoje bydlení a rozšířil svoji působnost. Jeho výdaje příští rok klesnou na 3,44 miliardy korun. Příjmy fondu naopak vzrostou na 2,04 miliardy korun.

Letos měl mít fond původně výdaje 3,02 miliardy korun. V polovině roku se zvýšily o 1,1 miliardy korun ze zůstatku z loňska.

Největší část z výdajů má jít v příštím roce na úvěry fyzickým a právnickým osobám, celkem 1,61 miliardy korun. Následují dotace obcím s částkou 930 milionů korun. Jde o programy Výstavba pro obce, Regenerace veřejných prostranství a Podpora revitalizace území. Na výplatu úrokových dotací na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010 bude mít fond 591 milionů korun. Hlavní část příjmů tvoří dotace ze státního rozpočtu. Spolu s evropskými dotacemi je to 1,25 miliardy korun. Následují splátky z poskytnutých úvěrů, celkem 700 milionů korun.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Konference o „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a o opatřeních na podporu kolektivního vyjednávání“

  • Zveřejněno: 01.11.2025

Pod názvem „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a opatření na podporu kolektivního vyjednávání“ se, 30. října 2025, v Praze, uskutečnila odborná konference Asociace samostatných odborů (ASO), financovaný z příspěvku na činnost dle § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, na podporu sociálního dialogu. Hlavními body programu této konference, kterou ASO uspořádalo v rámci svého stejnojmenného projektu, byly problematika zkvalitňování kolektivního vyjednávání, rozbor podmínek sociální podmíněnosti a jejich vliv na výši dotací a hlavní problémy ekonomiky České republiky.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2025, 2. část Vládní programy ekonomické migrace umožňují pracovníkům ze třetích zemí nalézt nové uplatnění i v českém zemědělství!

  • Zveřejněno: 03.11.2025

Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, tato situace vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, podle zemědělců, bez zahraničních pracovníků, nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.