• Zveřejněno: 15.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 990 milionů korun na pokrytí zvýšených nákladů, které měli kvůli pandemii koronaviru. Podle zpravodajství České televize to dnes schválila vláda na svém zasedání. Zároveň také schválila plán digitalizace České republiky, jenž si vyžádá příští rok 2,5 miliardy korun, a také návrh zákona o náhradním výživném.

Podle České televize vláda o dotacích pro sociální služby na provoz a odměny začala jednat v dubnu. Začátkem května však souhlasila jen s vyplacením odměn, na které vyčlenila 5,2 miliardy korun.

Na sumě na pokrytí zvýšených nákladů, jež ministerstvo práce spočítalo původně na 1,33 miliardy, se vláda nedohodla. Chtěla vyjednávat s kraji o jejich podílu.

Problém spočívá v tom, že sociální služby provozují především kraje, obce, neziskové či církevní organizace. Stát podle poslední statistické ročenky, vydané předloni, zřizoval pouze 21 z 3447 domovů, stacionářů, sociálních poraden a dalších služeb pro potřebné spoluobčany.

Zmíněná suma 990 milionů korun by měla dorovnat výdaje na ochranné pomůcky i přesčasy a také výpadek příjmů, protože zařízení nemohla přijímat nové klienty. „Částku použijeme z nevyčerpaných prostředků na odměny,“ uvedla na tiskové konferenci vlády ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Další bod jednání vlády se týkal další digitalizace České republiky. Jde o to, že prioritní záměry digitalizace státu si příští rok vyžádají 2,47 miliardy korun. Část by měly pokrýt peníze Evropské unie, o čemž dnes informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Přičemž celkové náklady na priority Digitálního Česka se odhadují do deseti miliard korun. Vláda usiluje o jejich spolufinancování z evropských fondů. Ty by mohly přispět na všechny záměry řádově až dvaceti miliardami korun.

Schválené peníze půjdou podle premiéra nad rámce rozpočtů jednotlivých úřadů. „Priority směřují do služeb digitalizace tak, aby občan byl schopný vyřídit maximum svých záležitostí bez nutnosti navštívit úřad,“ uvedl Andrej Babiš.

Katalog cílů a záměrů programu Digitální Česko obsahuje 908 záměrů. Pokrývá 17 hlavních cílů a 125 dílčích cílů. Z aktualizované databáze záměrů byly následně ve spolupráci ministerstev s Radou vlády pro informační společnost vytvořeny implementační plány. Počítá se mimo jiné s internetem v každé domácnosti o rychlosti alespoň 30 Mbit/s. Polovina Čechů má mít 100 Mbit/s.

V další části tiskové konference vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová informovala o schválení návrhu zákona o náhradním výživném. Podle přijatého návrhu by děti neplatičů mohly dostávat novou dávku. Úřad práce by jim poskytoval stanovené výživné, ale v maximální výši 3000 korun. Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident ČR Miloš Zeman.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15