• Zveřejněno: 25.11.2017
  • Autor: Ing. Věra Řeháčková

Komise 20.11.2017 zahájila druhé kolo jednání s odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů na úrovni EU o tom, jak umožnit přístup k sociální ochraně pro všechny zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

Pouze několik dní po vyhlášení Evropského pilíře sociálních práv Evropským parlamentem, Radou a Komisí na sociálním summitu v Göteborgu se jedná o další důležitý krok na cestě k jeho realizaci v praxi.

Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Nový svět práce vytváří nové příležitosti. Lidé by měli být schopni je využít a cítit se dostatečně chráněni bez ohledu na to, jaký typ zaměstnání mají. Z těchto úvah vychází evropský pilíř sociálních práv. Chceme zajistit, aby naše systémy sociální ochrany byly udržitelné, přiměřené a spravedlivé. Jednáme nyní se sociálními partnery o způsobech, jakými mohou všichni přispívat a kumulovat práva.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová dodala: „Tato Komise plní svůj slib učinit Evropu sociálnější. Dnes pokračujeme s další konkrétní iniciativou v rámci evropského pilíře sociálních práv. V novém pracovním světě musí mít všichni pracovníci přístup k sociální ochraně, ať již jako zaměstnanci se standardními smlouvami, s novými typy smluv nebo jako osoby samostatně výdělečně činné. Chci se postarat o to, aby se na každého, kdo pracuje, vztahovaly systémy sociální ochrany, a to na základě jejich příspěvků. To je důležité pro zajištění toho, aby naše systémy sociální ochrany byly přiměřené, udržitelné a mezigeneračně spravedlivé. 

V roce 2016 mělo necelých 40 % zaměstnaných lidí v EU nestandardní zaměstnání, nebo se věnovalo samostatné výdělečné činnosti. Podle odhadů polovině z nich hrozí, že nebudou mít dostatečný přístup k sociální ochraně a souvisejícím službám. V dnešním měnícím se světě práce se vyvíjejí nové formy práce a lidé stále častěji mění zaměstnání a postavení v zaměstnání. Podíl nestandardních forem zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti na trhu práce narůstá, a to zejména mezi mladými lidmi.

V souladu s příslušnými zásadami Evropského pilíře sociálních práv Komise usiluje o podporu přístupu k sociální ochraně na základě příspěvků pro všechny lidi. Z důvodu svého postavení v zaměstnání nemají například osoby s nestandardním zaměstnáním a osoby samostatně výdělečně činné dostatečný přístup a jsou v důsledku toho vystaveny vyšší hospodářské nejistotě a nižší ochraně před sociálními riziky. Zvládnutí této výzvy poslouží k realizaci cíle, na němž je pilíř založen, totiž zajistit, aby naše sociální modely byly připravené na budoucnost, a zabezpečit mezigenerační spravedlnost, aby se budoucí pracovní svět vyvíjel co nejlépe.

Aby bylo tohoto cíle dosaženo, Komise v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a závazkem k sociálnímu dialogu žádá sociální partnery o stanovisko tím, že zahajuje druhou fázi konzultací se sociálními partnery. Sociální partneři mají nyní sedm týdnů na to, aby Komisi sdělili, zda jsou připraveni jednat. Zároveň probíhá široká veřejná konzultace, v níž mohou vyjádřit svůj názor všechny relevantní zúčastněné strany, jako jsou orgány veřejné moci, podniky, osoby samostatně výdělečně činné, pracovníci platforem a občanská společnost.

Komise hodlá na základě výsledků těchto konzultací předložit v první polovině příštího roku návrh.

  • Zdroj: Evropská komise
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze