• Zveřejněno: 14.07.2025

Žně jsou teprve v začátcích, ale na rostlinách už se projevuje jejich oslabení, které může snížit výnosy, a tím i objem letošní sklizně obilovin, olejnin a dalších plodin. Kvůli evropským zákazům přípravků na ochranu a ošetřování rostlin je totiž stále méně těch, které skutečně zabírají vůči škůdcům, plísním nebo plevelům. Agrární komora ČR proto připravila ve spolupráci s členskými profesními svazy analýzu těchto přípravků, kterou zaslala ministrovi zemědělství Markovi Výbornému. Zároveň ministra požádala, aby téma otevřel na jednání s ostatními evropskými ministry zemědělství.

Několik vln dubnových mrazů v letošním roce oslabilo obiloviny, a především olejniny, jejichž vegetační vývoj už předtím urychlil brzký příchod jara. V některých oblastech dokonce muselo dojít k zaorávkám a obiloviny a olejniny nahradila například kukuřice. Olejniny jako řepka, které „přežily“, dále oslabuje vedle nedostatku vody v půdě také blýskáček řepkový, protože přípravky, které proti tomuto škůdci ještě loni fungovaly, letos nezabírají. Důvodem je, že Evropská unie nyní dovoluje v praxi použít pouze dva insekticidy z původních čtyř, na které škůdci navíc postupně získávají odolnost. Projevuje se to také v oficiálních statistikách, během posledních několika let došlo k poklesu spotřeby insekticidů o 75 procent.

Podobným problémům čelí i pěstitelé dalších plodin a na nemožnost účinně chránit a pečovat o zemědělské plodiny si stěžují zemědělci po celé Evropě. Podle databáze EU je z původního počtu 1465 přípravků zakázáno používat celkem 974. Dalších 68 přípravků je ve schvalovacím řízení, tedy v praxi jich je možné využít pouze 423. Současně je třeba říct, že vývoj a následná registrace nového přípravku trvá 8 až 12 let a stojí kolem 100 milionů eur i více.

„Současný systém povolování účinných látek v Evropské unii neodpovídá požadavkům na zabezpečení produkce potravin v Evropě a platí to i pro Česko. Dochází k útlumu pěstování náročnějších plodin, jako jsou ovoce nebo zelenina, a místo toho se pěstují ve větší míře takzvaně snazší plodiny typu pšenice. To ostatně vidíme i na vývoji osevních či osázených ploch v Česku. Nemůžeme zcela vylučovat ze systému látky, které nemají plnohodnotnou náhradu, pokud neexistuje průkazný a závažný vliv na lidské zdraví, což se v současnosti děje. Pokud v tom budeme pokračovat, nebude možné se současnými nástroji, které mají zemědělci k dispozici, v horizontu dalších deseti až dvaceti zabezpečit cenově dostupnou produkci potravin v Evropě,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Realita je taková, že v praxi sice dochází ke snižování spotřeby přípravků na ochranu a ošetřování rostlin, ale za jakou cenu. Kvůli zákazům získávají škůdci, plevele nebo plísně postupně rezistenci na ty zbývající povolené látky, a je proto nezbytné postřiky opakovat častěji. Řádově to bylo v minulosti dvakrát až třikrát za sezonu, zatímco dnes je to až osmkrát. Zároveň to obnáší zvýšení nákladů na produkci, protože tím rostou náklady na pohonné hmoty, pracovníky a jejich mzdu, dochází k dřívějšímu opotřebení strojů a podobně.

Agrární komora ČR proto vytvořila společně s dalšími profesními pěstitelskými svazy analýzu, jaké přípravky péče o rostliny mohou nyní zemědělci využít, a dala ji k dispozici ministrovi zemědělství Markovi Výborného. Zároveň ho požádala, aby se problémem zabýval na evropské úrovni. Příležitostí je například jednání Rady pro zemědělství a rybolov AGRIFISH 14. července. Analýza je interním dokumentem, který dostali k využití také členové Agrární komory ČR.

„Současná situace povede k tomu, že bude postupně docházet k útlumu domácí produkce potravin. Když ji budeme kompenzovat zvýšením dovozů potravin ze třetích zemí, kde nemají tak přísné standardy jako my a děje se to, jen tím dál podpoříme nešetrné způsoby zemědělského hospodaření v těchto zemích například v Jižní Americe nebo Africe. Bude to mít následky i pro evropské spotřebitele, kteří budou vystaveni větší cenové nestabilitě potravin a také potenciálnímu riziku zdravotních následků po jejich konzumaci,“ dodává prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropa chce sáhnout na dotace agrobaronům, Česko vede jejich žebříček

  • Zveřejněno: 24.08.2025
Právě nyní začíná miliardový boj o zemědělské dotace. Eurokomisař Christoph Hansen představil podrobnější plán, jak má vypadat jejich podoba po roce 2027. Řídí se přitom návrhem na výrazné snížení rozpočtu, který před pár týdny oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.e15

„Letošní žně spláchly deště. Přesto jsou výnosy nadprůměrné, až na řepku,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích!

  • Zveřejněno: 25.08.2025

Ještě koncem července to vypadalo na nejpomalejší sklizeň za více než dekádu, nyní je většina obilovin a řepky takzvaně pod střechou. Zemědělci sklízeli každou chvíli, kdy jim to počasí dovolilo, a mnohdy se kvůli dešti museli vrátit krátce poté, co s kombajny vjeli do polí. Tak charakterizoval, prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal, průběh letošních žní na tiskové konferenci, který se uskutečnila v pátek 22. srpna 2025 v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.