• Zveřejněno: 26.02.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

O největší reformě daní za uplynulé čtvrtstoletí uvažují ministerstva financí a zdravotnictví. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Se zrušením superhrubé mzdy by se lidem výrazně snížily daně, ale zvedlo by se zdravotní pojištění. Zároveň s tím by stát přestal platit za své pojištěnce, tedy děti, důchodce či nezaměstnané. Zdravotnickým expertům se záměr moc nezamlouvá.

Podle zprávy České televize platba vlády pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané už mnoho let pravidelně roste. Zatímco v roce 2015 poslal stát pojišťovnám 60 miliard, letos už to má být o 13 miliard víc.

Ministryně financí Alena Schillerová nyní jedná s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem o tom, že by platba vlády za státní pojištěnce zanikla, výpadek by vykryl růst zdravotního pojištění, a to v rámci velké daňové změny související se zánikem superhrubé mzdy. Rozsah péče o ty, za které hradí pojištění stát, by měl po reformě zůstat beze změn.

„Chtěla bych, aby ta daňová zátěž byla mnohem nižší, než jsme zamýšleli, ale chci to spojit kompletně s reformou i veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Konkrétnější parametry zrušení superhrubé mzdy zatím ministerstvo financí zveřejnit nechce.

Jednání o změnách v současnosti, podle ministra Adama Vojtěcha, probíhají na expertní úrovni mezi zástupci ministerstva zdravotnictví a financí. „Počítáme všechny varianty. Když řeknu můj osobní názor, tak platba za státní pojištěnce je možná v tomto směru větší jistotou pro zdravotnictví. Na druhou stranu rozumím i pohledu ministerstva financí, takže pohledy se dnes možná trochu různí, ale jednání probíhají,“ prohlásil ministr Adam Vojtěch.

Podle ministra Adama Vojtěcha je nutné, aby zdravotnictví mělo zajištěno, že zdroje porostou. Podotkl, že je otázka, jestli by vyšší zdravotní odvody znamenaly nějaký výrazný nárůst příjmů do systému.

Zdravotničtí experti sněmovních stran, kteří zároveň dohlížejí nad hospodařením VZP, jsou k reformě zdravotního pojištění skeptičtí. „Na ministerstvu se to už nějaký čas připravuje, tak trochu v utajení, a to se mi na tom vlastně líbí nejméně. Je to veliká změna,“ míní člen správní rady VZP a exnáměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL).

Další členka správní rady Soňa Marková (KSČM) pak upozorňuje, že jestliže platba za státní pojištěnce přestane existovat, tak stát ztratí jakoukoli možnost výrazněji ovlivňovat zdravotní péči třeba v případě nějaké krizové události.

Vládní sociální demokraté jsou ochotní o návrhu jednat. „Ale musí se říct, jak bude naplněn balík, který zdravotnictví potřebuje a který by neměl zásadně klesat,“ podotkl hejtman Kraje Vysočina a místopředseda správní rady VZP Jiří Běhounek (ČSSD).

Celkem letos vyberou zdravotní pojišťovny přes 323 miliard korun. Stát ale do systému vloží jen něco přes pětinu této sumy, 73 miliard. Zbylých 250 miliard zaplatí zaměstnanci, firmy a živnostníci.

Právě VZP dostává od vlády víc než polovinu z platby za státní pojištěnce. Ředitel Zdeněk Kabátek je ochotný o reformě financování zdravotní péče jednat. Změna by ale podle něj neměla ohrozit stabilitu zdravotního systému. „Platba za státní pojištěnce je dneska významným zdrojem příjmu systému,“ uvedl Zdeněk Kabátek.

O tom, jestli se ministryně financí Alena Schillerová s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem na reformě daní a pojištění dohodnou, by mělo být jasno do měsíce.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15