Reforma penzijního systému by podle řady expertů měla obsahovat klíč, podle kterého by docházelo k postupnému zvyšování věku odchodu do důchodu. Někteří si pak dovedou představit, že by žádný takový věk neexistoval a každý by si mohl okamžik odchodu do penze libovolně zvolit. A to s vědomím, jak vysoký důchod by mu náležel.
„Já jsem pro,“ řekl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS poslanec Jan Skopeček, ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru. Ovšem za podmínky, že se bude zvyšovat podíl lidí, kteří si na důchod spoří během svého aktivního života. „Ten by musel být mnohem vyšší, než je dnes,“ dodal Jan Skopeček.
„To je dobře nacvičená předvolební řeč. Pobídky pro individuální spoření už dnes máme velmi kvalitní. Problém je ale v tom, že lidé nemají dostatečně vysoké mzdy, aby si mohli spořit více,“ namítl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek ve stejném diskusním pořadu.
Podle něho v České republice už fakticky existuje něco jako čtvrtý pilíř penzijního systému, v němž si lidé na důchod spoří. „Řada lidí se na důchod zajišťuje tak, že kupují byty. Ty pronajímají, a ještě se jim v čase zhodnocují,“ dodal Vít Samek s tím, že tito lidé počítají, že byt v důchodu třeba prodají a budou mít z čeho žít.
„Věk odchodu do důchodu zvyšovat nebudeme,“ napsala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) začátkem června na Facebook. Také jí představená důchodová reforma s ničím takovým nepočítá. „Důchody jsou udržitelné i v době, kdy dosáhneme nejvyššího podílu na populaci. Prosperující Česká republika je schopna své důchodce uživit,“ argumentoval v pořadu 360° Pavlíny Wolfové bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD).
Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla je stanovení věkové hranice pro odchod do penze de facto zbytečné. „Musíme zapomenout na všechny stropy a rádoby líbivé limity pro cokoli. Systém musí být otevřený všem parametrickým změnám, které budou respektovat, že populace stárne. Takže žádný zákonem stanovený strop pro věk odchodu do důchodu,“ řekl v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Stát by, podle něho, měl naopak podporovat aktivní pracující seniory „třeba tím, že nebudou muset platit sociální a zdravotní pojištění, aby byli motivováni zvětšovat pracovní sílu po delší období,“ dodal Mojmír Hampl, který je členem nezávislé občanské iniciativy KoroNERV-20.
Podobný názor má také ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija. „Věk odchodu do důchodu nemůže být stanoven pevně, neboť to odporuje demografickému trendu, kterému čelíme. Jestliže nechceme narazit na strop finanční udržitelnosti, pak se hranice pro odchod do penze musí zvyšovat,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. Na otázku, zda si dovede představit i její zrušení, odpověděla: „Z ekonomického hlediska ano, prosadit to politicky ale považuji za téměř nemožné,“ dodala.
