• Zveřejněno: 23.02.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Návrh, aby se státní podpora investičního životního pojištění přesunula na penzijní spoření, má šanci. Stát ročně podporuje investiční životní pojištění občanů půl miliardou korun možností daňových odpisů. Z uvedené formy spoření se přitom podle kritiků stal produkt se špatnou pověstí, hlavně kvůli vysokým poplatkům za provizi a faktu, že dva roky klient někde platí jen je. Stát zároveň urputně hledá řešení pro důchodový systém, který se kvůli stárnutí populace brzy dostane do deficitu.

Podle zpravodajství Lidových novin poslanec ANO Patrik Nacher nyní přišel s nápadem, který by podle něj mohl pomoci vyřešit obě věci. Prostě, doporučuje státní podporu investičnímu životnímu pojištění odebrat a ušetřenými penězi posílit daňový odpis, jímž se bonifikuje penzijní spoření ve třetím pilíři, kde si člověk střádá bokem ke státnímu důchodu.

„Investiční životní pojištění je kontroverzní produkt, který neplní funkci, kvůli které si ho klient pořizoval, a je tak pro něj ve většině případů nevýhodný. Rušit ho nechci – uvidí se, jestli po odejmutí daňových úlev na trhu přežije. Navrhuji ale, aby se státní podpora přesunula třeba na penzijní připojištění, kde je prioritou státu, aby si občané střádali peníze na stará kolena,“ řekl Patrik Nacher Lidovým novinám.

Poslanec hodlá předložit návrh změny zákona, kde by se díky úsporám u životního pojištění zdvojnásobila podpora na třetím pilíři penzijního systému. Konkrétně z dnešních až 24 tisíc ročně, o něž si může spořící poplatník snížit daňový základ, až na 48 tisíc.

Novinka by se měla dotknout jen nově uzavíraných smluv, nerušila by slevu u těch uzavřených před účinností nového zákona.

Patrik Nacher ve své úvaze vychází z toho, že stát má zájem, aby si více Čechů pořídilo doplňkové penzijní spoření. Snižuje se totiž a dál se snižovat bude počet lidí v produktivním věku, kteří v rámci průtokového charakteru prvního, státního pilíře financují penze stávajících seniorů. Méně pracujících, více seniorů – z rovnice jasně vychází, že vyžít pouze ze státní penze nebude možné, a přitom jen na ni spoléhají Češi nejvíc. Kvůli zmíněné souhře faktorů ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a většina sněmovních stran Nacherův nápad neodmítají a čekají na konkrétní podobu návrhu.

  • Zdroj: Lidové noviny
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES