• Zveřejněno: 11.07.2016

Francouzská vláda chce, aby firmy z ostatních zemí Evropské unie alespoň dorovnávaly svým pracovníkům vyslaným do Francie sociální pojištění na francouzskou úroveň. Pohrozila, že jinak přestane respektovat unijní směrnici a bude zaměstnancům z chudších zemí bránit v práci ve Francii.

Francouzský požadavek je tak další komplikací pro východoevropské firmy, včetně těch českých, které detašovaným pracovníkům platí sociální pojištění ve výši obvyklé v jejich zemi původu. A ta je ve srovnání s francouzskými mnohem nižší.

Východoevropský "sociální dumping" kritizoval francouzský premiér Manuel Valls, který v nejsledovanější televizi TF1 řekl, že směrnice EU z roku 1996 způsobuje rozsáhlé škody na pracovním trhu a musí být změněna.

Zaměstnanci mají podle něho mít zaplacené pojištění, které je pro ně nejvýhodnější - buď tedy vyšší než ve Francii, což se může týkat severských států, anebo aspoň stejně vysoké.

Směrnice zajišťuje, aby vyslaní pracovníci dostávali v cílové zemi tamější alespoň minimální mzdu, včetně sazeb za přesčasy. Nepamatuje ale na sociální pojištění. Navíc i tak se ji firmy snaží všemožně obcházet tím, že pracovníky nepřihlašují, odměňují je mnohem hůře, nerespektují maximální délku pracovní doby a ubytovávají je v nedůstojných podmínkách. To se týká především stavebnictví.

Evropská komise mezi dvěma ohni

V tlaku na změnu pravidel pro detašované pracovníky neníFrancie osamělá: podporují ji bohaté státy jako Německo,Rakousko, Švédsko nebo Nizozemsko. Proti jsou chudé státy, které z nižších nákladů na pracovní sílu těží, jako Česko, Polsko, Portugalsko nebo Rumunsko. Evropská komise, která má k otázce vydat svůj názor do konce července, je tak mezi dvěma ohni.

Podle francouzských úřadů pracovalo ve Francii loni skoro 290 tisíc detašovaných pracovníků, což je oproti roku 2014 o 25 procent více. Nejvíc jich bylo z Polska (skoro 47 tisíc), Portugalska (přes 44 tisíc), Španělska (přes 35 tisíc) a Rumunska (přes 30 tisíc).

  • Zdroj: Novinky.cz, ČTK
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze