• Zveřejněno: 27.01.2016

Komunikace a výměna znalostí o regionálním trhu práce mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru. To je jeden z hlavních cílů Teritoriálního paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje, který v pondělí 25. ledna podepsalo šest zástupců institucí, jež se k této spolupráci zavazují.

Teritoriální pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje (dále jen Pakt zaměstnanosti) slavnostně podepsal za Plzeňský kraj hejtman Václav Šlajs, za Regionální hospodářskou komoru Plzeňského kraje předseda představenstva Jan Michálek, za Asociaci hospodářských komor Jihozápad předseda Miloslav Zeman, za Regionální radu odborových svazů ČMKOS Plzeňského kraje předseda Jindřich Brabec, za Úřad práce ČR – Krajskou pobočku v Plzni ředitel Zdeněk Novotný a za Regionální rozvojovou agenturu Plzeňského kraje, o.p.s. ředitel Filip Uhlík.

Pakt zaměstnanosti vytváří mezi výše uvedenými subjekty partnerství, které bude platformou pro spolupráci při vytváření strategických aktivit v oblasti trhu práce a zaměstnanosti.

Věřím, že do budoucna spolupráce napomůže rozvoji ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti Plzeňského kraje. Společný postup zainteresovaných partnerů by měl usnadnit řešení problému na trhu práce a zvýšit efektivitu dohodnutých způsobů řešení,“ uvedl hejtman Václav Šlajs.

Předpokládané aktivity Paktu zaměstnanosti jsou shrnuty do čtyř hlavních činností, které jsou vzájemně těsně provázané. Základním předpokladem fungování je komunikace a výměna znalostí o regionálním trhu práce mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru. S tímto souvisí také soustavný monitoring stavu a vývoje trhu práce, což je uvedeno jako druhá stěžejní aktivita.

„Na základě společného monitoringu potřeb regionálního trhu práce a následné publicity tak můžeme přispět k většímu zájmu mladých o tolik potřebné technické profese a lépe tak naplníme poptávku zaměstnavatelů. Nezbytná je i spolupráce se školami. Především v regionech s nízkou nezaměstnaností, mezi které patří i Plzeňský kraj, si nemůžeme dovolit plýtvat nevyužitou pracovní silou,“ říká ředitel Krajské pobočky ÚP ČR v Plzni Zdeněk Novotný.

Třetí důležitou činností je formulace správné společné regionální strategie zaměstnanosti a jako čtvrtá aktivita je uvedena aplikace zjištěných poznatků v praxi.

Obsahem druhé aktivity je vytvoření, správa a aktualizace co možná nejkomplexnější tematické báze vztahující se k trhu práce, ale se všemi podstatnými vazbami (např. vzdělávání, vývoj odvětví ekonomiky a potřeb profesí). Součástí báze budou statistická data a další údaje podobného charakteru, ale také výsledky průzkumů v privátním i veřejném sektoru. Dále se předpokládá, že součástí znalostní báze budou i prognózy potřeb trhu práce. Tomuto cíli musí odpovídat dostupná data i použité metody práce s daty. Třetí aktivita směřuje k naplnění strategické úlohy Paktu zaměstnanosti, tj. formulaci Společné regionální strategie zaměstnanosti. Na strategii navazuje ve čtvrté aktivitě tzv. Integrovaný plán rozvoje zaměstnanosti, který slouží k identifikaci a přípravě zásadních projektů, které jsou připravovány jako integrované, tj. při respektování jejich hlavního cíle a vzájemných vazeb.

Doba trvání Paktu zaměstnanosti je dána smlouvou na dobu určitou do 31. 12. 2022, tj. do konce aktuálního programového období EU.

 

Ke konci prosince 2015 činil podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji 4,6 % a byl druhý nejnižší v ČR hned po Praze. Nejnižší nezaměstnanost v regionu hlásí okres Rokycany – 3,9 %, naopak nejvyšší byla na Tachovsku – 6,1 %. Bez práce bylo v tomto kraji 18 587 lidí. Zdejší zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 8 458 volných pracovních míst. Nejčastěji hledali pracovníky v technických profesích, dále pak výrobní dělníky, řidiče, řemeslníky či opraváře. Největší část evidovaných uchazečů pak tvořili pomocní a nekvalifikovaní pracovníci nebo pracovníci v administrativě.

 

 

  • Zdroj: mpsv
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze