• Zveřejněno: 13.09.2018
  • Autor: Ing. Mgr. Alena Mastantuono

Nastal čas na střídání současné Komise a odcházející předseda Jean-Claude Juncker navrhl 12. září ukončit střídání letního a zimního času v Evropě. Členské státy by tak měly rozhodnout, zda chtějí trvale používat letní nebo zimní čas. Taková změna se týká nás všech, ať již v pozici zaměstnance stávajícího do práce či občana, kterého může nepříjemná změna střídání času tělesně na pár dní dostat z kondice. Komise plánuje zrušit střídání zimního a letního času již v roce 2019.

Proč střídáme čas?

Válka a ropná krize v sedmdesátých letech a potřeba úspory energie v těchto obdobích vedly evropské země k úpravě letního času. Evropská unie upravuje sjednocení odlišných harmonogramů změn času od roku 1980. Dnes se však ukazuje, že původní záměr pozbyl svůj smysl a naopak znepříjemňuje život evropských občanů, kteří volají po zrušení střídání letního a zimního času. Na základě veřejné konzultace, kterou Evropská komise realizovala letos v létě, se pro zrušení sezónních změn času vyslovilo 84 % respondentů. Konzultace se zúčastnilo rekordních 4,6 milionů respondentů, což poukazuje na zájem evropských občanů o toto téma. Výsledek vedl Komisi k tomu, že o používání času by měly rozhodovat samy členské státy a spravovat si tuto záležitost na národní úrovni v souladu se zásadou subsidiarity.

Jak bude změna fungovat v praxi?

Rozhodnutí bude ležet na členských státech, které již dnes používají rozdílné nastavení časů s ohledem na různá časová pásma, ve kterých leží. Aby nedošlo k roztříštěnosti vnitřního trhu, měl by legislativní návrh zajistit, že všechny změny budou koordinovány mezi sousedícími zeměmi. Komise v zájmu hladkého přechodu na nový režim navrhuje, aby každý členský stát do dubna 2019 oznámil, zda zamýšlí zavést trvalý letní nebo zimní čas. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas proběhne v neděli 31. března 2019. Členské státy, které chtějí poté přejít na trvalý zimní čas, tak budou moci učinit při poslední změně letního času na zimní v neděli 27. října 2019. Po tomto datu už nebudou žádné další sezónní změny času možné. Tento časový plán je podmíněn tím, že Evropský parlament a Rada, tj. instituce rozhodující o aktu, návrh Komise přijmou do března 2019.

Najde se dostatečná podpora pro změnu?

Lze předpokládat, že návrh jednoznačně získá podporu Evropského parlamentu, neboť impuls k jeho zrušení vyšel právě od europoslanců. Jedním z iniciátorů byl i předseda Právního výboru Evropského parlamentu poslanec Pavel Svoboda. Skupina europoslanců ze všech osmi frakcí Evropského parlamentu pracovala od roku 2014 na změně. Na základě analýzy výzkumného střediska Evropského parlamentu z roku 2017 přijalo plénum Evropského parlamentu usnesení v únoru 2018 o úpravě času, ve kterém vyzvalo Evropskou komisi, aby „provedla důkladné posouzení směrnice 2000/84/ES a případně předložila návrh na její revizi“. Na straně členských států však podpora střídání letního a zimního času není jednoznačná. Velkými zastánci zrušení přechodů na letní časy jsou například státy v Pobaltí. Uvidíme, zda končící Parlament stihne společně s Radou rozhodnout o okamžicích, které si dvakrát do roka připomínáme.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES