Odboráři budou požadovat, aby vláda od příštího roku zvýšila minimální mzdu na 11 500 korun z nynějších 9900 korun. O růstu minimální mzdy bude 25. července jednat tripartita. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před nedávnem oznámil, že ministerstvo práce chystá návrh na zvýšení na 11 tisíc korun. Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun.

O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos v prvním čtvrtletí 26 480 korun. Dvěma pětinám tak nyní odpovídá 10 592 korun. Loni ve čtvrtém kvartále činil průměrný výdělek 28 142 korun, z toho 40 procent je 11 257 korun.

Proti navrhovanému růstu minimální mzdy je Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Podle svazu by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Podle zaměstnavatelů je reálné přidání o 600 či 700 korun. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.

Podle analýzy, kterou si nechala loni vypracovat Asociace samostatných odborů, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost.