• Zveřejněno: 14.04.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Mouka, máslo nebo káva. V Česku teď výrazně zdražuje prakticky vše včetně základních potravin. A podle ekonomů se peněženkám zákazníků jen tak neuleví. Důvodem jsou rostoucí náklady výrobců a válka na Ukrajině, která komplikuje dodávky surovin či hnojiv. Aktuálně.cz opět porovnalo data ve spotřebním koši Českého statistického úřadu, aby zjistilo, které potraviny za uplynulý rok podražily nejvíce.

Inflace v Česku v březnu meziročně zrychlila na 12,7 procenta, to je nejvýše od června 1998. Ceny prudce rostou u bydlení, energií či pohonných hmot a také na pultech obchodů. Potraviny spolu s nealkoholickými nápoji v rámci spotřebního koše, který statistikům poskytuje údaje o cenách a míře inflace u nákupů běžné domácnosti, meziročně podražily o 7,7 procenta.

„Růst cen potravin není až tak neočekávaný vzhledem k tomu, že se dalo čekat, že výrobci musí zohlednit extrémní zdražení energií ve svých cenách. Takže část zdražování jde právě na vrub nákladů samotných producentů, tedy zpracovatelů a prvovýrobců,“ podotýká pro online deník Aktuálně.cz ekonom Creditas Petr Dufek.

Zdražování potravin je, podle expertů, hlavně dozvukem dramatického růstu cen zemědělských komodit z roku 2021. „Podle dat Organizace spojených národů došlo během loňska k růstu cen potravin o závratných 28 procent meziročně, a celkový 'index potravinové drahoty' se tak dostal na nejvyšší úroveň od roku 2011. V reálném vyjádření pak byl dokonce nejvýše v historii měření,“ popisuje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Situaci v zemědělství v poslední týdnech nijak nepomáhá válka na Ukrajině. Ta způsobila chaos zejména na trhu s obilím a rostlinnými oleji. Rusko a Ukrajina jsou totiž významnými vývozci pšenice, kukuřice, ječmene a slunečnicového oleje. Šest týdnů trvající invaze Moskvy do sousední země zastavila ukrajinský vývoz. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal odhadl, že sklizeň Ukrajiny bude letos kvůli ruské invazi o pětinu menší než loni.

Česko je sice v pěstování pšenice soběstačné a má přebytky, to ale neznamená, že se ho zdražování na mezinárodních trzích nedotkne. Organizace FAO minulý měsíc varovala, že ceny potravin a krmiv by se v důsledku konfliktu na Ukrajině mohly zvýšit o osm až 20 procent.

„Zemědělci pod tlakem cen pohonných hmot, energií a rostoucích nákladů na hnojiva musí rovněž reagovat zvýšením cen. Není to problém ryze tuzemský, ale týká se v podstatě velké části Evropy, takže i když se můžeme bavit o nějaké soběstačnosti, vliv mezinárodních trhů nelze přehlížet,“ upozorňuje Petr Dufek.

  1. Gouda +22,6 %

Na pomyslné desáté příčce žebříčku největšího meziročního zdražení u potravin se umístil sýr Gouda. Ten v rámci spotřebního koše v porovnání s březnem roku 2021 podražil o více než 22 procent.

Přesněji řečeno, zatímco ještě v loni v březnu stál kilogram sýra 147,63 koruny, letos to bylo již 177,69 koruny. Ceny mléčných výrobků si výrobci a prodejci mohou dovolit zvýšit zejména proto, že je o ně mezi zákazníky větší zájem. Už loni také podražilo mléko a navýšily se náklady na výrobu, neboť podražily jak energie, tak například obalové materiály.

  1. Těstoviny vaječné +22,6 %

Ještě loni v březnu stál kilogram vaječných těstovin v průměru 48,13 koruny, letos je to podle dat ze spotřebního koše už skoro 58 korun. Oblíbená součást české kuchyně tak meziročně zdražila už skoro o čtvrtinu.

Ceny výrobků z mouky rostly už koncem loňského roku. Pšenice byl totiž loni globálně největší nedostatek od roku 2013. „Pšenici přitom zdražovaly hlavně výkyvy počasí u klíčových producentů, jako jsou Spojené státy či Rusko. Jelikož se navíc jednalo již o druhý nepodařený pšeničný rok v řadě, byli jsme svědky i lokálních opatření, kterými si některé země pojišťovaly vlastní zásoby, kdy například Rusko zvýšilo daň z vývozu, aby pokrylo vlastní spotřebu,“ popisuje situaci na trhu analytik Hradil.

Roli v ceně výrobků z mouky hrály i rostoucí náklady na výrobu. A ani v tomto případě podle analytiků zdražování ještě nekončí, válka na Ukrajině se do nich totiž ještě plně nepromítla.

  1. Cukr moučka +23,3 %

Zatímco před rokem stál kilogram cukru moučka 14,64 koruny, nyní je to již 18,07 koruny, ukazují dále data Českého statistického úřadu. Cukr tak oproti loňsku zdražil o čtvrtinu.

O výrazném zdražování cukru se ostatně také mluvilo již na konci loňského roku. Firmy jako Kofola nebo Nestlé v této souvislosti dokonce avizovaly zdražování svých slazených výrobků.

Důvodem růstu ceny cukru je, podle zemědělců, nepříznivé počasí, úbytek cukrové řepy na polích a opět navyšování nákladů ve výrobě, mimo jiné kvůli zdražujícím hnojivům.

  1. Konzervované ovoce a výrobky z ovoce +25,8 %

V rámci spotřebního koše výrazně podražilo také konzervované ovoce a ovocné výrobky. Jejich cena se podle údajů českých statistiků meziročně navýšila v průměru o více než čtvrtinu.

Zlevňování ovoce přitom nelze podle Štěpána Hájka ze společnosti XTB očekávat ani do budoucna. Důvodem je další růst ceny hnojiv, jako je čpavek, dusík nebo dusičnany, související s konfliktem na Ukrajině. "Ruská hnojiva jsou téměř všude. V roce 2021 bylo Rusko největším vývozcem dusíkatých hnojiv a druhým největším vývozcem draselných a fosforečných hnojiv na světě," uvedl Hájek pro ČTK koncem března. Ačkoliv nebyl obchod s Ruskem úplně zastaven, dovozci se Rusku vyhýbají, dodal.

Podle Hájka na Rusko připadá 14 procent světového exportu hnojiv, což ve svém důsledku bude mít silný dominový efekt na trh s potravinami obecně. Klíčovou složkou pro výrobu hnojiv je navíc plyn, jehož zdražení v Evropě vedlo k omezení výroby, což výrazně prohloubí nedostatek hnojiv na trhu.

  1. Pečivo pšeničné bílé +26,3 %

Bílé pečivo meziročně podražilo o více než čtvrtinu, patří mu tak šestá příčka v našem žebříčku nejprudšího zdražení u potravin.

Jak už bylo řečeno, výrobky z mouky ruku v ruce s pšenicí výrazněji zdražily již na konci loňského a na začátku letošního roku, a to je i případ pečiva.

„A bohužel prostor pro další zdražení je zde celkem velký, protože ceny koncových výrobků zatím nezohledňují další růst cen obilovin kvůli současné válce na Ukrajině,“ vysvětluje pro online deník Aktuálně.cz analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Konkrétně konzumní chléb meziročně podražil v průměru o 19 procent a v žebříčku zdražování se tak umístil v první patnáctce. Analytici přitom ve svých odhadech ohledně dalšího růstu cen netroškaří. Někteří v polovině března uvedli, že by se cena za bochník chleba mohla vyšplhat ke 100 korunám.

To ale odmítl například agrární analytik Petr Havel. „Nejvyšší tlak na růst cen bude u pekárenské produkce, je však třeba odmítnout katastrofické scénáře o ceně bochníku chleba za 200 nebo 100 korun,“ zdůraznil. Reálně lze, podle něho, předpokládat zdražení pekařiny oproti současným, již vyšším cenám, maximálně zhruba o 30 procent.

  1. Káva zrnková pražená +31 %

Zrnková káva je meziročně skoro o třetinu dražší. Podle Patrika Rožumberského, analytika Unicredit Bank, se do její ceny promítají zejména strmě rostoucí náklady na dopravu.

O zdražení se postaralo i špatné počasí v klíčových zemích produkujících kávu. Brazílii, která je největším světovým producentem kávy, zasáhlo nejdříve sucho, poté mráz a začátkem roku ji trápily vydatné deště. Cena kávy se i kvůli tomu během loňska zdvojnásobila.

Na tento fakt reagovali spekulativní investoři, kteří začali sázet na další růst cen. Do letošního února cena kávy rostla nejvýše za poslední dekádu, což výrazně podpořilo narušení dodavatelských řetězců po celém světě.

„Globální trh se v roce 2019 dostal do obrovského přebytku a cena reagovala poklesem. Následná pandemie situaci v sektoru ještě zhoršila. Nyní naopak poptávka převažuje nad nabídkou. Tomu pomohlo zotavení světové ekonomiky, uvolnění restrikcí a obecný růst poptávky po kávě,“ komentoval růst ceny kávových zrn hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.

Jak se budou ceny kávy vyvíjet v budoucnu, ale zatím není jasné. Válka na Ukrajině a dopad sankcí na ruskou ekonomiku totiž podle některých expertů poškodí globální poptávku po kávě a způsobí, že v sezoně 2022/2023 se trh s kávou z deficitu opět přehoupne do přebytku. Ve své zprávě to předpovídá například makléřská a poradenská společnost HedgePoint.

  1. Máslo +31,9 %

Kostka másla teď stojí přes 44 korun, před rokem to přitom bylo necelých 33 korun. Meziročně tak tato základní potravina zdražila o 32 procent.

Analytici i v tomto případě vysvětlují zdražování kombinací více důvodů. „Cena mléka rostla již v loňském roce, ačkoliv ne tak prudce jako u obilovin, dále jsou to vyšší ceny dalších nákladů, jakou jsou energie, pohonné hmoty či obalové materiály,“ vysvětluje analytik Novák.

Polotučné trvanlivé mléko meziročně podražilo o pětinu. Přestože se u másla jedná o téměř třetinové zdražení, čeští zákazníci si mohou pamatovat i výraznější zásah do jejich peněženek, a to například během takzvané máselné krize z roku 2017. Tehdy máslo zdražilo téměř o polovinu, cena za kostku se postupně vyšplhala přes 60 korun.

  1. Rostlinný olej +34,2 %

Rostlinný olej v Česku meziročně podražil o více než 34 procent. Umístil se tak na bronzové příčce žebříčku největšího zdražení za uplynulý rok.

Konkrétně loni v březnu stál litr tohoto oleje 33 korun, letos v průměru skoro 43 korun, vyplývá z dat statistického úřadu.

Ceny rostlinných olejů lámou ve světě rekordy již několik měsíců v řadě. Příčinou byla horší dostupnost vývozu kvůli pandemii koronaviru a další problémy na straně nabídky, jako je nedostatek pracovníků a nepříznivé počasí. Situaci nyní ještě více komplikuje válka na Ukrajině.

Například margarín, což je rostlinný tuk, meziročně podražil o více než 21 procent.

  1. Pšeničná mouka hladká +38,9 %

Jak dále ukázala březnová data statistického úřadu, stříbro ve zdražování získala hladká pšeničná mouka. Ta meziročně podražila o téměř 39 procent. Jak již bylo řečeno, od její ceny se dále odvíjejí i cenovky pečiva a výrobků z mouky.

V cenách mouky se podle analytiků momentálně začalo odrážet další zdražení pšenice, jejíž ceny již v únoru, tedy ještě před válkou na Ukrajině, meziročně rostly o 36,7 procenta.

„Ceny pšenice ještě na začátku války na Ukrajině dál výrazně vzrostly s tím, jak se trhy začaly obávat výsledků letošní úrody na východě. Některé země se snaží předzásobit, takže tlak v tomto směru nepolevuje,“ popisuje ekonom Creditas Dufek. „Korekce, kterou vidíme v posledních týdnech, je pozitivní, ale celkově je cena stále výrazně nad loňskou nebo předloňskou úrovní,“ dodává.

Dufek potvrzuje, že válka na Ukrajině výrazně zkomplikovala dodávky. „Takže dokud nebude jasné, zda bude obilí letos dostatek, důvod k výraznému zlevnění nebo aspoň k návratu na loňské hodnoty není pravděpodobný,“ upozorňuje ekonom.

  1. Rajská jablka červená kulatá +58,8 %

Jasným šampionem v našem žebříčku nejprudšího meziročního zdražení v rámci spotřebního koše se stala rajská jablka. Zatímco loni v březnu stál kilogram rajčat 50 korun, letos je to už přes 82 korun, tedy o skoro 60 procent více.

Agrární analytik Havel již dříve pro online deník Aktuálně.cz vysvětlil, že ceny některých druhů zeleniny, jako právě rajských jablek, v této době ovlivňuje vyšší podíl rostlin pěstovaných ve sklenících, což zvyšuje náklady i konečnou cenu.

A právě drahé energie v současnosti šponují náklady na pěstování ve sklenících ještě výše. K rostoucí ceně přispívají také vyšší náklady za dopravu kvůli zdražování pohonných hmot.

Zdražují i brambory a maso

Podívejte se v následujícím srovnání, které potraviny by se v rámci žebříčku největšího zdražení za uplynulý rok ještě vešly do první dvacítky, jak to ve svých datech uvádí Český statistický úřad.

 

Potravina

Meziroční nárůst ceny

11. Kuře kuchané celé

21,8 %

12. Konzumní brambory

21,4 %

13. Margarín

21,3 %

14. Mléko polotučné trvanlivé

20,1 %

15. Hrozny stolní

19,2 %

16. Chléb konzumní kmínový

18,9 %

17. Brokolice

18,1 %

18. Eidam cihla

17,1 %

19. Cukr krystal

17 %

20. Salát ledový

16,2 %

 

  • Zdroj: Aktuálně.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Lidé kupují ornou půdu s cílem prodat ji později za stavební parcely!

  • Zveřejněno: 28.06.2022

Co je potřebné a čeho ubývá, se stává cennějším. Podle serveru Novinky.cz v současné době lze ještě pořád relativně levně si pořídit zemědělské pozemky. Dají se koupit za 30, 40, 50 korun za metr čtvereční. U této cenové hladiny jde ale většinou o spoluvlastnické podíly. Nejlepší pozemky s vysokou bonitou a jedním vlastníkem se nabízejí za 70 i 100 korun za metr čtvereční.

Mezinárodní konference ASO

Asociace samostatných odborů pořádá 12. července 2022 od 9.00 hodin v Kongresovém sále Hotelu Olšanka mezinárodní konferenci „Podpora a ochrana kolektivního vyjednávání, zaměstnanosti a práva pracovníků na spravedlivé mzdy a důstojné pracovní podmínky“.