• Zveřejněno: 13.01.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

V pátek 10. ledna 2020 se uskutečnilo první zasedání odborné zemědělské sekce Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) v roce 2020. Na zasedání sekce se zúčastnili i jeho členové z České republiky a Slovenska. Na zasedání byly v programu zařazeny tři body, nejdéle se však diskutovalo k návrhu přechodného období týkajícího se Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF). Diskuse se zúčastnil i zástupce generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI) Michael Niejahrem. Ředitel Niejahrem prezentoval, že je již připraven návrh, kdy Evropská komise počítá s ročním přechodným obdobím, přičemž předpokládá, že budou přijaty nejdůležitější dohody už letos v létě. Zároveň zástupce Komise uvedl, že se počítá se schválením návrhu rozpočtu Víceletého finančního rámce EU na další sedmileté období (2021 - 2027) již v první polovině roku 2020, tedy ještě během předsednictví Chorvatska. Podle očekávání Komise by tedy nová zemědělská politika měla "fungovat" již v roce 2022.

Členové EHSV ve svých vystoupeních uvedli, že již v předchozím období byly připraveny pravidla pro zemědělství v roce 2013, ale reálně se začaly všechna opatření uplatňovat až v roce 2015. V předchozím období bylo umožněno, aby v přechodném období byly čerpány prostředky z národních rozpočtů pro zemědělce ve formě státní pomoci, s čím se v současně připravovaných návrzích nepočítá. Zároveň je velmi důležité, aby byly stanoveny jasná pravidla při schváleném rozpočtu, tedy abychom věděli, dopředu jaký bude balík finančních prostředků na zemědělství. Zemědělci potřebují pro hospodaření stabilitu. Zároveň přítomni členové výboru zdůraznili, že je třeba zachovat systém podpory investic i během přechodného období, bez ohledu na to, zda půjde o jeden rok nebo dva. Členové výboru upozornili na velmi rozdílné podmínky v podporách v I. pilíři (přímé platby) a v II. pilíři v jednotlivých zemích EU, zemědělci ze zemí EU 13 (nové země, které se staly členy EU v roce 2004 a následně) tahají za kratší konec provazu. Za Evropský hospodářský a sociální výbor bude připravovat stanovisko francouzský člen Arnold Puech d'Alissac, návrh stanoviska bude předmětem jednání na nejbližším zasedání sekce v měsíci března.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15