• Zveřejněno: 12.07.2015
  • Autor: oi

K 30. 6. 2015 evidoval Úřad práce ČR celkem 451 395 uchazečů o zaměstnání. To je o 14 294 méně než v květnu a o 85 784 méně než v červnu 2014. Nadále pokračuje růst počtu volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 96 983 – nejvíce od prosince 2008. Aktuální výsledky zveřejnil Úřad práce ČR.

Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 30. 6. 2015

6,2 %

Počet uchazečů o zaměstnání

451 395

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání

434 071

Míra nezam. podle EUROSTAT (květen 2015)

5,7 %

Počet volných pracovních míst

96 983

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenaly všechny regiony - největší pak okres Prachatice (o 8,6 %. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 4,7 uchazeče.

Situaci na pracovním trhu ovlivňuje především zotavující se ekonomika a pozvolný hospodářský růst. V rámci monitorovacích návštěv nám zaměstnavatelé hlásí nárůst zakázek ve výrobě, službách a hlavně ve stavebnictví. V plném proudu jsou také sezónní práce,“ říká zastupující generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Vývoj ovlivňuje, především rostoucí ekonomika spolu s širokou podporou tvorby nových pracovních míst prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, stále se rozrůstající portfolio projektů určených konkrétním skupinám uchazečů o zaměstnání a v neposlední řadě i proaktivní komunikace se zaměstnavateli.

V rámci sledování volných pracovních míst kontaktují zaměstnanci ÚP ČR firmy a obce, vyhledávají volné pozice pro uchazeče o zaměstnání, seznamují je nejen s možnostmi finanční podpory v rámci nástrojů a opatření APZ, ale také jim nabízejí poradenství či rekvalifikace. Výsledkem je rostoucí počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR.

 

 

  • Zdroj: Úřad práce ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);