• Zveřejněno: 05.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Nezaměstnanost v květnu vzrostla na 3,56 procenta. Ve sněmovní debatě o vládní pomoci lidem během epidemie koronaviru to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V dubnu byla nezaměstnanost 3,4 procenta. Podle zpravodajství České televize oficiální údaje má Úřad práce ČR zveřejnit dnes.

Česká televize dále ve svém zpravodajství informovala, že meziměsíční nárůst nezaměstnanosti v květnu je mírnější než v dubnu. Tehdy podle údajů Úřadu práce ČR vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta. V dubnu bylo v Česku bez práce 254 tisíc lidí, což bylo nejvíce od března 2018.

Čísla k nezaměstnanosti za květen jsou, podle Jany Maláčové, velmi slušná. „Nemyslíme si, že to tak zůstane. Experti a ekonomové nám říkají – a my si myslíme, že se ty prognózy naplní, že program Antivirus zafungoval a daří se nám ten problém měsíc po měsíci odsouvat,“ míní ministryně práce a sociálních věcí.

Podle údajů, které ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v úterý, ale každá dvanáctá firma, která žádala o příspěvky na náhrady mezd z kurzarbeitového programu Antivirus a poslala úřadu práce vyúčtování, nedostala peníze za březen. Za duben je pak nemá desetina podniků. Ministerstvo opakovaně uvádělo, že ve vyúčtováních jsou chyby a vyřizování trvá déle.

Analytici, které v tomto týdnu oslovila agentura ČTK, přisuzují poměrně mírný nárůst nezaměstnanosti sezonním faktorům a vládním opatřením na udržení zaměstnanosti. V dalších měsících bude nezaměstnanost zřejmě dále růst.

Jana Maláčová uvedla, že je nutné ve vládě diskutovat o tom, jak řešit situaci, pokud by strukturální nezaměstnanost vzrostla na deset procent a k tomu by se přidala případná druhá vlna epidemie. „Bohužel až léto, spíše měsíc září, nám ukáže, jak na tom skutečně budeme,“ řekla Jana Maláčová.

V dubnu přicházeli na úřady práce především lidé, kteří pracovali například ve veřejném stravování, maloobchodu, velkoobchodu, hotelnictví, silniční nákladní dopravě nebo zprostředkování služeb. „Řada lidí vyčkávala s evidencí na úřadu práce do doby, než se ujasní podmínky podpůrných programů, například určených OSVČ,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.

Z údajů Úřadu práce ČR vyplývá, že volných míst v dubnu proti předchozímu měsíci ubylo, a to zhruba o 9500 na přibližně 333 tisíc. Situace kolem koronaviru ale zároveň vyvolala větší poptávku po některých profesích. Zaměstnavatelé hledali nové zaměstnance například v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, v logistice, e-shopech a dále kvalifikované řemeslníky, řidiče, analytiky a vývojáře softwaru.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15