• Zveřejněno: 25.08.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Moderním přístupům k omezení následků sucha a k zajištění vody v krajině a ve vodních zdrojích se věnovala sobotní konference „Voda v krajině 21. století“ v Českých Budějovicích. V rámci agrosalonu Země živitelka ji pořádalo Ministerstvo zemědělství (MZe) a zúčastnili se jí představitelé české vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem a odborníci z České republiky spolu s experty z Izraele, který je v tomto směru pro svět inspirací.

Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství a výživy důvodem, proč i ministerstvo zemědělství v rámci programu na Agrosalonu Země živitelka v letošním roce uspořádalo, je skutečnost, že ten, že v posledních letech u nás čelíme projevům klimatické změny.

Ministr zemědělství Miroslav Toman ve svém projevu uvedl, že nás postihují dlouhá období sucha a Země živitelka je vhodnou příležitostí, jak přítomné zemědělce a vystavovatele o moderních přístupech k omezení následků sucha a k zajištění vody v krajině a vodních zdrojích informovat. Zároveň ocenil, že se začíná zvyšovat zájem o obnovu a rozvoj závlah, zatím hlavně u zemědělců hospodařících s trvalými porosty.

Podle ministra Miroslav Tomana bude zvýšení rozsahu závlah ovšem vyžadovat zabezpečení vodních zdrojů, a proto dotační program Ministerstva zemědělství podporuje nejen investice do závlahových zařízení, ale i do výstavby jednoúčelových nádrží na vodu pro zavlažování, které se naplní za příznivých podmínek a pak umožní překlenout sucho. Jak dále dodal, ministerstvo má mnoho programů, kterými přispívá k omezení následků sucha. Od roku 2015 na ně poskytlo přes 30 miliard korun.

V souvislosti s iniciativou ministerstva zemědělství posílit ochranu vodních zdrojů v ústavě ministr Miroslav Toman informoval, že svolává jednání s právnickými experty a zainteresovanými reprezentanty parlamentních politických stran u kulatého stolu. Podle něho jde o vážný krok, takže vyžaduje vypracování návrhu na základě důkladné analýzy, kterou ministerstvo zadalo odborníkům z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Z jejich průběžných sdělení se zatím jako ideální zdá forma samostatného ústavního zákona, nicméně finální analýza bude hotová v průběhu září. Konečným cílem je, podle Miroslav Tomana, „aquatizace“ právního řádu a příslušné praxe. Tedy vytvoření takového právního rámce a jeho realizace, která povede k šetrnějšímu zacházení s vodou a dalším přírodním bohatstvím a ke zmírnění dopadů sucha. Ochrana vody jako priorita bude tedy doplněna o péči o další přírodní zdroje.

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička na konferenci hovořil o prvních zkušenostech z pilotních projektů „Chytrá krajina proti suchu a povodním“. Ředitel izraelské společnosti pro závlahy a úpravu vody Netafim Dubi Segal seznámil účastníky s izraelskými zkušenostmi přesného zavlažování, s efektivním využíváním různých vodních zdrojů v zemědělství a krajině. Předseda Svazu vodního hospodářství ČR Petr Kubala se věnoval zabezpečení vodních zdrojů a výhledu do budoucna.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15