• Zveřejněno: 23.05.2017
  • Autor: (li)

Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na výroky ministra financí Andreje Babiše, který v pondělí oznámil zvýšení platů pracovníků v sociálních službách o 24 procent s tím, že prostředky má najít MPSV v rámci svého rozpočtu. Materiál, který obsahuje i variantu 24% navýšení, má již MPSV připravený k odeslání na vládu. Z návrhu ministra Babiše ale není zřejmá představa o tom, odkud se finance na navýšení platů pracovníků v sociálních službách, což je jedna z dlouhodobých priorit MPSV, vezmou.

Před pár měsíci jsme jednali o navýšení platů v sociálních službách o 5,1 procent, a panu Babišovi to připadalo příliš. A včera pan ministr oznámil, že platy v sociálních službách zvedne rovnou o 24 procent. Já s tím samozřejmě vřele souhlasím - kde chce ale nalézt peníze? Podle něj se peníze dají nalézt v rámci úspor našeho resortu, které se nám podařilo vytvořit. Jedná se ale o tzv. nespotřebované prostředky Úřadu práce, které MPSV na sociální služby podle zákona použít nesmí,“ uvedla ministryně Marksová.

Podle jejích slov je především třeba respektovat zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, na základě kterého je možné použít úspory pouze v té organizační složce státu, kde vznikly. Není možné  tyto úspory převádět mezi jednotlivými organizacemi v rámci resortu MPSV. Ministr Babiš představil klíčové parametry státního rozpočtu na rok 2018, aniž by s těmito parametry dopředu seznámil jednotlivá ministerstva a řádně s nimi projednal jejich finanční možnosti a rozpočtové priority. Tento krok navíc přichází o celé tři měsíce dříve, než je v rámci procesu tvorby státního rozpočtu obvyklé.

Výroky pana ministra Babiše ohledně financování platů pracovníků a poskytovatelů sociálních služeb jsou zmatené, pro zvýšení jistoty těchto zaměstnanců považuji za nezbytné, aby Ministerstvo financí zabezpečilo výdaje na platy z rozpočtu na příslušný rok a nikoliv z případných úspor,“ dodala ministryně Marksová.

Stav nároků z tzv. nespotřebovaných výdajů (NNV) za MPSV:

  • k 30. dubnu 2017 celkem 5,1 miliardy korun;
  • z této částky je pro MPSV určeno 574 milionů, z čehož 374 milionů je určeno na agendové IT systémy, zbylých 200 milionů by mohlo být použito právě na dofinancování sociálních služeb;
  • pro Úřad práce ČR činí částka 4,5 miliardy korun (výdaje na APZ, dávky SSP atd.);
  • při jednání o rozpočtu MPSV na rok 2017 bylo s MF dohodnuto, že nároky z nespotřebovaných výdajů ÚP ČR budou letos použity ke krytí výdajů ÚP ČR, aby se spotřebovaly.

Tyto NNV nelze podle zákona použít k financování výdajů jiné organizační složky státu (zde MPSV) a nejsou tedy k dispozici pro dofinancování sociálních služeb.

Co přesně říká zákon (§ 47 odst. 2 rozpočtových pravidel):

(2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží.

  • Zdroj: MPSV
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Evropa chce sáhnout na dotace agrobaronům, Česko vede jejich žebříček

  • Zveřejněno: 24.08.2025
Právě nyní začíná miliardový boj o zemědělské dotace. Eurokomisař Christoph Hansen představil podrobnější plán, jak má vypadat jejich podoba po roce 2027. Řídí se přitom návrhem na výrazné snížení rozpočtu, který před pár týdny oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.e15

„Letošní žně spláchly deště. Přesto jsou výnosy nadprůměrné, až na řepku,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích!

  • Zveřejněno: 25.08.2025

Ještě koncem července to vypadalo na nejpomalejší sklizeň za více než dekádu, nyní je většina obilovin a řepky takzvaně pod střechou. Zemědělci sklízeli každou chvíli, kdy jim to počasí dovolilo, a mnohdy se kvůli dešti museli vrátit krátce poté, co s kombajny vjeli do polí. Tak charakterizoval, prezident Agrární komory ČR (AK ČR) Jan Doležal, průběh letošních žní na tiskové konferenci, který se uskutečnila v pátek 22. srpna 2025 v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.