• Zveřejněno: 20.06.2017

Změny v oblasti trhu práce spojené se čtvrtou průmyslovou revolucí s sebou přináší určité hrozby, ale též řadu pozitiv a výzev, na které je třeba rychle reagovat. O tom, jak se v budoucnu změní pracovní trh, se diskutovalo na mezinárodní konferenci Směrem k Práci 4.0 – česko-německý dialog, kterou pořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

„V horizontu 10 až 20 let dojde k zániku určitých profesí, ale i k rozšíření zaměstnanosti zejména ve službách a ke vzniku zcela nových profesí,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Odborníci na konferenci diskutovali o Akčním plánu Práce 4.0 a hovořilo se o Práci 4.0 v evropském kontextu. S nástupem 4. průmyslové revoluce se často hovoří o nových možnostech, které bude možné v oblasti zaměstnávání častěji využívat. Na druhou stranu z výzkumů vyplývá, že mnoho pracovních míst bude ohroženo robotizací a automatizací. Roste tedy obava, že řada pracovních míst může v budoucnosti zaniknout, protože práci lidí zastanou v plné míře počítači řízené stroje.

Nástup 4. průmyslové revoluce proto není nutné chápat jen jako možnou hrozbu, ale naopak jako výzvu, která bude přinášet trhu práce také nové příležitosti. Naším záměrem je využít procesy digitalizace a kybernetizace jako příležitost k rozvoji společnosti, nikoli jako její ohrožení,“ dodala ministryně.

Na důležitosti bude v důsledku digitalizace a rostoucích požadavků na flexibilitu pracovní síly dále nabývat schopnost celoživotního učení. Digitální gramotnost, na jejíž rozvoj jsou specificky zaměřena opatření Akčního plánu Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020, bude do budoucna stejně důležitá jako čtení, psaní a počítání.

Rozvoj digitalizace a robotizace povede k dalšímu snižování fyzické namáhavosti práce, ke zlepšování hygienických parametrů pracovního prostředí a tím ke snižování úrazovosti a nemocí z povolání. V souvislosti s digitalizací a nástupem konceptu Práce 4.0 bude třeba přehodnotit současné nastavení podmínek práce a vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

 

 

 

  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES

Práva zaměstnance v tropech. Smíte kvůli horku odejít dřív z práce?

  • Zveřejněno: 29.06.2026
Vzduch je nehybný, nedýchatelný. Oblečení se lepí, a když nerozumný kolega zkusí vyvětrat, ožahne mu žár zvenčí obočí. Ne každý má to štěstí na klimatizované pracoviště. Horko ovšem může škodit a k povinnostem zaměstnavatele patří chránit před ním vaše zdraví a zajistit vaší práci bezpečnost. Na co máte právo? peníze