• Zveřejněno: 12.03.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Vývoj pandemie a dubnová makroekonomická predikce ministerstva financí rozhodnou o případném navýšení schodku státního rozpočtu, který pro letošek zatím činí 500 miliard korun. „Na jaře všechno propočítáme a uvidíme. Novelu bych předložila tak, aby ji sněmovna schválila ještě před prázdninami,“ prohlásila ve svém rozhovoru pro ekonomický magazín E15 ministryně fianncí Alena Schillerová (ANO). Do říjnových voleb chce jít se slibem snížení odvodů pro zaměstnavatele. Na druhou stranu ale připouští, že se v příštích letech opět zvednou daně pro zaměstnance.

Na otázku, jak se připravuje na to, že v létě může dojít k tomu, že českému státu budou chybět peníze ve státním rozpočtu, Alena Schillerová odpověděla, že věří tomu, že nebude potřeba navyšovat schodek státního rozpočtu. Podle ní se epidemická čísla začínají mírně zlepšovat. Dále konstatovala, že jako první v Evropě začala Česká republika povinně testovat. V tomto týdnu i ve veřejném sektoru. Samozřejmě, podle ní, je nejdůležitějším úkonem očkování, tedy očkovat, očkovat…

Na druhou otázku, zda se počítá s dalším lockdownem, tedy s uzavřením obchodů, restaurací nebo služeb, odvětila, že jako ministryně financí musí být připravena i na tuto variantu B.

Pokud by, podle ní, restrikce zůstaly ve stávajícím rozsahu a pokračovaly by programy COVID a další podpůrná opatření, peníze v rozpočtu nebudou. „To říkám poctivě,“ uvedla.

Na otázku, kolik peněz by mohlo chybět, odpověděla, že programy ministerstev průmyslu, místního rozvoje či kultury představovaly loni zhruba tři miliardy měsíčně. V novele rozpočtu pro jistotu se počítá s dvojnásobkem, tedy s šesti miliardami na měsíc. Ovšem, neví se, kolik podnikatelů se případně ještě přihlásí a jaký bude rozsah jejich ztrát. Podle ní se bude kompenzovat 60 procent, a to v případě alespoň padesátiprocentního tržeb živnostníků a firem.

Na otázku, jak je vyčíslený případný plán B, odvětila, že, jako ministryně financí, má jen dvě cesty. Buď v rozpočtu proškrtá výdaje, což by ale byly jen jednotky miliard, nebo navrhne zvýšení schodku. Nicméně by se snažila, aby ta částka byla co nejmenší.

Zároveň dodala, že primárně potřebuje vědět, jak to bude s pandemií. Neví, jestli ekonomika zůstane dále zavřená, na to dnes nikdo, podle ní, neodpoví. Co odborník, to názor. Opozice teď navrhuje konkrétní plán rozvolnění. O tom všem bude debatovat vláda.

Na otázku, zda má představu, kdy vláda o případném navýšení schodku začne jednat, odvětila, že až přijde ministr zdravotnictví a řekne, že musíme ještě dva nebo tři měsíce pokračovat v restrikcích, okamžitě to začne propočítávat. Potom se posune k nějakým číslům.

Ministryně Alena Schillerová rovněž konstatovala, že zvyšování daní před volbami je neprůchodné, nikdo to neschválí. „Můžeme se tedy bavit jen o výdajové straně rozpočtu, kde mohu škrtat, nebo navyšovat. Když začnu škrtat, sníží se platy učitelů, zdravotníků, pracovníků sociálních služeb. Všem včetně policistů a hasičů, kterým jsme přidali, peníze zase vezmeme,“ upřesnila.

  • Zdroj: E15
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15