• Zveřejněno: 26.03.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítla právní výklad, podle kterého by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk. Podle některých právníků i opozice se tímto krokem chtěla vláda vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Vláda po čtvrtečním jednání oznámila, že změnila právní základ pro vydávání restriktivních opatření proto, že podle zdravotnického zákona je možné je vydávat i po skončení nouzového stavu. Ten v Česku platí od 12. března na dobu třiceti dnů. Ministryně Alena Schillerová to ve čtvrtek uvedla na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády ČR v přímém přenosu České televize.

Podle Aleny Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. „Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil,“ uvedla. Případné prodloužení nouzového stavu by musela schválit sněmovna.

Podle části právníků mají firmy na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku státních opatření. Ministryně Alena Schillerová ale zopakovala, že podle jejího právního názoru se náhrady týkají jenom zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku.

Schillerová: Náhrada ušlého zisku by byla nákladná, nabízíme jiné úlevy

„Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu,“ upozornila ministryně Alena Schillerová.

Podle ministerstva financí by měla být dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala. Například odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.

Patnáct tisíc měsíčně pro živnostníky

Ministři se na čtvrtečním jednání vlády dohodli také na tom, že živnostníci postižení státními opatřeními budou moci každý měsíc žádat o patnáctitisícovou podporu od státu. Patřičnou legislativu připraví ministerstvo financí.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) dosáhnou OSVČ také na ošetřovné, které bude ve výši 424 korun denně, ovšem maximálně 13 144 korun za měsíc. O příspěvek budou moci požádat rodiče dětí do 13 let po dobu, kdy budou kvůli pandemii koronaviru uzavřeny školy.
  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15