• Zveřejněno: 21.01.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Jednáním s některými evropskými kolegy o narušení trhu s obilovinami kvůli velkému nárůstu dovozů z Ukrajiny zahájil v pátek ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návštěvu potravinářského, zemědělského a zahradnického veletrhu Internationale Grüne Woche v Berlíně (Berlínský mezinárodní zelený týden – pozn. red.). Čekají ho zde také bilaterální jednání se saským protějškem a slovinskou ministryní zemědělství. Na veletrhu se stejně jako v předchozích letech prezentuje také Česká republika, a to pod patronací Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Veletrh potrvá do 29. ledna.

V rámci setkání některých evropských ministrů zemědělství na letošním Grüne Woche v Berlíně navrhl polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk projednat opatření proti narušení trhu s obilovinami. „Během našeho předsednictví jsme věnovali velké úsilí tzv. solidarity lanes pro vývoz obilí z Ukrajiny. Nárazové narušení trhu v některých zemích Evropské unie je třeba řešit a zajistit, aby zboží nezůstávalo v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou, ale posouvalo se dále a pomáhalo stabilizaci cen potravin na unijním i světovém trhu. Věřím, že se nám společným úsilím podaří najít postup, který umožní Ukrajině nadále exportovat zemědělské produkty a zároveň minimalizuje případný negativní dopad na lokální trhy Unie,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Na programu návštěvy ministra Zdenka Nekuly je i několik bilaterárních jednání. Se saským rezortním kolegou Wolframem Güntherem chtějí diskutovat o aktuálních tématech jako africký mor prasat a ptačí chřipka, ale také o precizním a ekologickém zemědělství a podpoře prodeje lokálních produktů.

Se slovinskou ministryní zemědělství Irenou Šinko chtějí jednat o důkladné revizi a modernizaci směrnice o medu, dále o zkušenostech s projektem „Medové snídaně“ a zároveň i slovinské iniciativě ocenění „Zlatá včela“. Podle názoru ministra Nekula je totiž současné označování medu, a zejména označování jeho původu, dlouhodobě nevyhovující. Uvádí, že problematická je zejména oblast dosledovatelnosti původu medu ve směsích. Proto také je, to je pro konečného spotřebitele, způsob označování původu medu zavádějící a klamavý. Cílem, jak ho definoval ministr zemědělství Nekula, je úprava, díky které bude jednoznačně zřejmé, ze které země med pochází. Tím by se zajistila lepší sledovatelnost výrobků, posílila důvěra evropských spotřebitelů v kvalitu a bezpečnost medu na trhu a zavedly by se spravedlivé marketingové postupy.

V rámci expozice ministerstva zemědělství na letošním veletrhu vystavuje 11 firem, kromě jiných národní podnik Budějovický Budvar, Pivovar Ferdinand, Velkopopovický kozel, firma Indiana, která vyrábí sušené maso, producent ovocných destilátů Rudolf Jelínek a rodinná firma Pavel Cvrček zaměřující se především na zpracování rakytníku (rakytník řešetlákový je plodina obsahující vysoký podíl vitamínu C – pozn. red.).

  • Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Závaznost Kolektivní smlouvy vyššího stupně pro zemědělství na rok 2026 je rozšířena

  • Zveřejněno: 31.03.2026
Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 27. března 2026 svým Sdělením č. 47/2026 Sb. rozhodlo o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2026, uzavřené Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů.

Statistická data potvrdila obavy zemědělců. Změna dotací, opřená o ideologický mýtus, ničí české produkční zemědělství!

  • Zveřejněno: 31.03.2026

Aktualizovaná data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) za rok 2024 potvrzují, že změna nastavení přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky v ČR výrazně poškodila ekonomiku středních zemědělských podniků. Vede to mimo jiné k prodeji některých z nich větším hráčům na trhu. Právě střední zemědělci přitom tvoří páteř české produkce potravin. Zemědělský svaz proto navrhuje změnu nastavení redistributivní platby. Finální výsledky hospodaření zemědělců za loňský rok představují zhruba stoprocentní nárůst oproti předcházejícímu roku, z hlediska dlouhodobého vývoje se ale jedná o podprůměrný rok a s ohledem na nízké ceny komodit a konflikt na Blízkém východě není výhled pro rok 2026 optimistický.