• Zveřejněno: 21.01.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Jednáním s některými evropskými kolegy o narušení trhu s obilovinami kvůli velkému nárůstu dovozů z Ukrajiny zahájil v pátek ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návštěvu potravinářského, zemědělského a zahradnického veletrhu Internationale Grüne Woche v Berlíně (Berlínský mezinárodní zelený týden – pozn. red.). Čekají ho zde také bilaterální jednání se saským protějškem a slovinskou ministryní zemědělství. Na veletrhu se stejně jako v předchozích letech prezentuje také Česká republika, a to pod patronací Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Veletrh potrvá do 29. ledna.

V rámci setkání některých evropských ministrů zemědělství na letošním Grüne Woche v Berlíně navrhl polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk projednat opatření proti narušení trhu s obilovinami. „Během našeho předsednictví jsme věnovali velké úsilí tzv. solidarity lanes pro vývoz obilí z Ukrajiny. Nárazové narušení trhu v některých zemích Evropské unie je třeba řešit a zajistit, aby zboží nezůstávalo v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou, ale posouvalo se dále a pomáhalo stabilizaci cen potravin na unijním i světovém trhu. Věřím, že se nám společným úsilím podaří najít postup, který umožní Ukrajině nadále exportovat zemědělské produkty a zároveň minimalizuje případný negativní dopad na lokální trhy Unie,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Na programu návštěvy ministra Zdenka Nekuly je i několik bilaterárních jednání. Se saským rezortním kolegou Wolframem Güntherem chtějí diskutovat o aktuálních tématech jako africký mor prasat a ptačí chřipka, ale také o precizním a ekologickém zemědělství a podpoře prodeje lokálních produktů.

Se slovinskou ministryní zemědělství Irenou Šinko chtějí jednat o důkladné revizi a modernizaci směrnice o medu, dále o zkušenostech s projektem „Medové snídaně“ a zároveň i slovinské iniciativě ocenění „Zlatá včela“. Podle názoru ministra Nekula je totiž současné označování medu, a zejména označování jeho původu, dlouhodobě nevyhovující. Uvádí, že problematická je zejména oblast dosledovatelnosti původu medu ve směsích. Proto také je, to je pro konečného spotřebitele, způsob označování původu medu zavádějící a klamavý. Cílem, jak ho definoval ministr zemědělství Nekula, je úprava, díky které bude jednoznačně zřejmé, ze které země med pochází. Tím by se zajistila lepší sledovatelnost výrobků, posílila důvěra evropských spotřebitelů v kvalitu a bezpečnost medu na trhu a zavedly by se spravedlivé marketingové postupy.

V rámci expozice ministerstva zemědělství na letošním veletrhu vystavuje 11 firem, kromě jiných národní podnik Budějovický Budvar, Pivovar Ferdinand, Velkopopovický kozel, firma Indiana, která vyrábí sušené maso, producent ovocných destilátů Rudolf Jelínek a rodinná firma Pavel Cvrček zaměřující se především na zpracování rakytníku (rakytník řešetlákový je plodina obsahující vysoký podíl vitamínu C – pozn. red.).

  • Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15