• Zveřejněno: 26.01.2018

Ministr zemědělství Jiří Milek dnes na zasedání ministrů zemědělství zemí rozšířené Visegrádské skupiny v Budapešti odmítl povinné zastropování přímých plateb. Při vyjednávání prosadil, aby se požadavek na rovný přístup k finančním prostředkům ze SZP pro všechny farmy stal součástí společné deklarace, kterou ministři na místě podepsali.

„Hned na začátku dnešního jednání jsem zdůraznil, že pro Českou republiku je povinné zastropování přímých plateb nepřípustné. Zemědělci napříč Evropou musí mít rovné podmínky, nepřipustím, aby ti naši byli diskriminováni,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Odpoledního jednání v Budapešti se kromě představitelů zemí Visegrádské skupiny zúčastnili i zástupci Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska. Společně diskutovali nejen o podobě Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020.

Mimořádnou důležitost dnešního jednání podpořila i přítomnost eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana. „Na komisaře jsem apeloval, aby se návrhy nové Společné zemědělské politiky výrazně zjednodušily. Musíme zemědělce ušetřit zbytečné byrokracie, která v posledních letech výrazně narostla,“ uvedl ministr Milek.

Na závěr jednání podepsali ministři zemědělství Visegrádské skupiny a Chorvatska společné prohlášení ke Sdělení Komise k Budoucnosti potravinářství a zemědělství. Vyzvali v něm Evropskou komisi (EK), aby včas vysvětlila, jak přispěje ke zjednodušení SZP a požádali, aby všechny zemědělské podniky v EU měly rovný přístup k prostředkům ze SZP. Podpořili stanovisko Komise, pokud jde o rostoucí úlohu inovací a nových technologií a potřebu posílit v zemědělství poradenské služby. Řešení těchto otázek v rámci SZP by podle ministrů měla lépe zohledňovat potřeby malých a středních podniků, jejichž možnosti podílet se na technologickém vývoji jsou mnohem menší než u velkých zemědělských podniků.

 

  • Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES