• Zveřejněno: 18.07.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Pravidla Společné zemědělské politiky, která určují zemědělské směřování všech členských států EU, by měla být v budoucnu jednodušší, než v současnosti navrhuje Evropská komise. Řekl to na včerejším jednání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství zemědělci v celé Evropské unii čekají především snížení byrokratické zátěže, která jim někdy zbytečně komplikuje život. Proto také minsitr Miroslav Toman během zasedání prohlásil, že jednotlivé členské státy EU by měly mít větší kompetence rozhodovat na národní úrovni, abychom jejich vlády mohly lépe reagovat na národní specifika a potřeby zemědělců v dané zemi.

V minulosti se například kvůli nadměrné byrokracii a nárůstu správních nákladů neosvědčilo povinné prokazování, že je někdo „aktivní zemědělec“. Proto byla zrušena povinnost toto pravidlo dodržovat. Nyní Komise prosazuje podobnou podmínku: povinné prokazování „skutečného zemědělce“. 

V návrhu Společné zemědělské politiky po roce 2020 se objevuje, že každý členský stát si přitom pravidla pro to, kdo je skutečný zemědělec, bude moci nastavit individuálně. V každé zemi EU tedy mohou mít naprosto rozdílné parametry. Podle ministra Tomana by v takovém případě bylo nejlepší, kdyby ani nebylo povinné tuto podmínku zavádět a jednotlivé státy by ji přijaly pouze, když by se k tomu rozhodly dobrovolně.

Ministr Toman rovněž uvedl, že rozhodnutí o zavedení stropu u přímých plateb pro velké zemědělské podniky by mělo být také dobrovolné a na některé platby by se žádný strop vztahovat neměl. Pokud by se limit na platby týkal i plateb pro ekologické zemědělství nebo citlivé komodity, kde mají zemědělci vyšší náklady, bylo by to zcela proti smyslu těchto podpor. Mnoho podniků by na podporu nedosáhlo a do programu na ochranu životního prostřední by se vůbec nezapojily, což by bylo v rozporu s cíli navržené reformy. Navrhované zastropování by se v České republice týkalo zhruba tří čtvrtin celkové výměry zemědělské půdy. Zástupci České republiky proto včera v Bruselu přivítali iniciativu ministrů Německa a Francie usilující o dobrovolné zastropování a zachování adekvátních rozpočtových prostředků na budoucí Společnou zemědělskou politiku.

Konkrétní detaily předložených legislativních návrhů k Společné zemědělské politice projedná ministr Toman osobně s komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Hoganem na jejich bilaterálním setkání v září.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES