Ministři zemědělství rozšířené Visegradské skupiny jednali o nejdůležitějších aspektech reformy Společné zemědělské politiky (SZP) a nových technologiích v zemědělství v souvislosti se změnou klimatu. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství Podepsali prohlášení o dohodě o víceletém finančním rámci a zvýšení objemu finančních prostředků přidělených na SZP. Jednání, které se uskutečnilo v polské Poznani, se účastnili zástupci České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, Bulharska, Chorvatska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska a Slovinska.

Ministr zemědělství Miroslav Toman přitom zdůraznil, že Společnou zemědělskou politiku je třeba dojednat co nejdříve, a to s odpovídajícím přechodným obdobím. Zásadní pro Českou republiku zůstává dobrovolnost definice skutečného zemědělce a dobrovolnost zastropování přímých plateb a dostatečná podpora z prostředků EU pro citlivé komodity. Pro budoucí zemědělství jsou klíčové moderní technologie, které nám určitě pomohou při naplňování stále ambicióznějších environmentálních cílů a které se v České republice již dlouhodobě podporují.

V tiskové zprávě se dále uvádí, že Česká republika dlouhodobě podporuje a věnuje se projektům zaměřeným na precizní zemědělství, jako je například pořizování technologií pro přesnou aplikaci hnojiv a pesticidů včetně navádění přes GPS apod. Důležité jsou také inovační projekty v rámci rostlinné výroby vedoucí ke snižování používání chemie, k úspoře vody a pohonných hmot, a tím zmírňování negativních dopadů zemědělství na životní prostředí.

Ministerstvo zemědělství ve své zprávě rovněž konstatuje, že účastníci jednání se shodli na tom, že strategické cíle Evropské unie, týkající se ekologie i biologické rozmanitosti, by měly být realistické a finančně dosažitelné. Tyto cíle Evropská komise s členskými státy dostatečně neprojednala, takže neexistuje posouzení jejich dopadů na evropské zemědělství. Na jednání v Poznani se delegáti shodli, že tyto iniciativy nesmí negativně dopadnout na konkurenceschopnost zemědělství EU ve srovnání s třetími zeměmi.

Na jednání také zaznělo, že realizace Strategie od zemědělce ke spotřebiteli by měla být dobrovolná s ohledem na konkrétní situaci v jednotlivých státech. Není přitom jisté, jestli bude financování Společné zemědělské politiky pro tyto cíle dostatečné. Reforma SZP by měla přispět ke zlepšení klimatu a životního prostředí, zároveň by měla ale být realistická, srozumitelná a pro zemědělce administrativně schůdná. Reforma by také měla zohledňovat národní a regionální specifika při výběru opatření v oblasti životního prostředí.