Ministr zemědělství Miroslav Toman by chtěl uzákonit, aby se potraviny v ČR nedaly prodávat za podnákladové ceny. Nechce však úplně rušit slevové akce. Podle zprávy ČTK to prohlásil na dnešním Žofínském fóru. Podle něj však bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci, konkrétní výsledky by se mohly objevit na začátku příštího roku. Ministerstvem financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu.
Například máslo z dovozu se letos podle ministerstva do pololetí ve slevových akcích v ČR v průměru prodávalo za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 koruny za kilogram.
"Jsem toho názoru, že by bylo dobré zavést princip zákazu prodeje se ztrátou pro každý jednotlivý výrobek a každý článek potravinářského řetězce," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. "Jen pro ilustraci, zatímco v roce 2007 se podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 procent, loni to bylo už přes 50 procent. Největší podíl zboží prodaného v akci, a to 80 procent, je u másla či vajec. Nastavení pravidel pro fungování slevových akcí nyní probíráme se zástupci jednotlivých obchodních řetězců, kdy se nabízí několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy," dodal ministr zemědělství Miroslav Toman.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomášde Prouzy je nutné tuto situaci řešit. Konstatoval, že slevy vždy zůstanou součástí obchodních praktik. Ale je nutné se bavit o jejich rozumné míře. Některé výrobky jsou de facto 12 měsíců v roce ve slevě a tím snižují pohled lidí na to, jakou hodnotu zboží přiřazují. Snižováním referenční ceny jsou ostatní nuceni reagovat a už to přitom není označované jako akce, doplnil své vystoupení.
Ministr zemědělství Miroslav Toman také podpořil prodeje českého zboží, které je podle něj lépe kontrolované v ČR než v zahraničí. Připomněl kauzu polských jablek, kde se letos sedmkrát v ČR objevil nepovolený pesticid. Patnáct procent kontrolovaných šarží loni nevyhovělo kontrolám Státní zemědělské a potravinářské inspekce. ČR na tom byla lépe než zbytek trhu, šlo u ní o necelých deset procent nevyhovujícího zboží, průměr EU byl 17 procent, u třetích zemí šlo o 27,6 procenta zboží. U potravin označených značkou kvality Klasa nebo Regionální potravina šlo o procento až dvě nevyhovujících vzorků.
Viceprezident Potravinářské komory ČR Hynek Strnad poukázal na nízký podíl českého mléka a mléčných výrobků na trhu. Podle něho se v mlékárenském sektoru dovozy zahraničních výrobků na domácí spotřebě podílí ze 43 procent. „Velmi špatná situace je u másla, ale i sýrů či nápojů typu jogurtových mlék. Nemohu pochopit, proč u tak základní komunity, jako jsou mléko a mléčné výrobky, není na našem trhu minimálně sedmdesátiprocentní podíl českých výrobků tak, jak je to z ekonomického pohledu optimální a obvyklé v okolních zemích, jako je Německo nebo Rakousko," uvedl Hynek Strnad.
Ministr Miroslav Toman dodal, že by byl pro to, aby se na českých pultech ze zhruba 70 procent vyskytovaly české produkty, a to u komodit, které jsou schopní Češi vyrobit. Předseda představenstva Asociace českého obchodu Zdeněk Juračka uvedl, že asociace má tuto podmínku jako nutno pro certifikaci prodejen.
