• Zveřejněno: 09.01.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Za poslední tři roky jsme v České republice zažili obrovská sucha. Proto také na tuto situaci reaguje ministerstvo zemědělství ČR, které v tomto týdnu oznámilo, že na rekonstrukci páteřních vodovodů a propojování vodovodních soustav bude vynaloženo v příštích dvou letech bezmála půl miliardy korun. Pro vlastníky vodárenské infrastruktury vytvoří ministerstvo zemědělství samostatný dotační program, pomocí kterého na peníze dosáhnou. Informoval o tom ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) s tím, že v dalších letech bude ministerstvo zemědělství materiál aktualizovat s ohledem na přípravu dalších projektů a možnosti státního rozpočtu.

Podle ministra Miroslava Tomana má propojení vodárenských soustav a rekonstrukce páteřních vodovodů svůj smysl v tom, že umožňuje v kritických situacích, tedy například v suchých obdobích, distribuovat pitnou vodu do míst, kde jí je momentální nedostatek. V České republice se sucho totiž projevuje místně, to znamená, že typickým problémem v suchém období je nedostatek vody v konkrétním území. Propojené vodárenské soustavy umožní tento krátkodobý výpadek nahradit vodou z jiného regionu.

Vlastníci vodovodní infrastruktury mají dnes připravených sedm takových akcí v celkové hodnotě zhruba 700 milionů korun. Tyto konkrétní projekty mají platné stavební povolení, nebo u nich běží stavební řízení, a proto je možné je dokončit v následujících dvou letech. Všechny tyto projekty jsou v souladu s vládní Koncepcí ochrany před následky sucha pro území ČR. Již před dvěma lety se vlastníci klíčových vodovodních přivaděčů v ČR sdružili do Asociace vlastníků páteřní vodárenské infrastruktury. Mimochodem, jedním z iniciátorů založení této asociace je poslanec a starosta města Náchod Jan Birke (ČSSD), který k tomu uvedl, že za snahou, proč byla tato asociace založena, byla sumarizace potřeb a klíčových investic do strategických vodárenských přivaděčů, které v ČR zásobují miliony lidí a stát by při jejich obnově měl sehrát klíčovou roli.

Ministr zemědělství Miroslav Toman k tomu dodává, že tato opatření jsou však nákladná a ne vždy je jejich realizace v zájmu všech vlastníků páteřní vodárenské infrastruktury. Mnohdy totiž budou fungovat jako záložní, tedy pouze pro kritické situace či pro některá období v roce, jejich údržbu a obnovu však bude nutné zajišťovat stále. Pokud by je tedy měli vlastníci realizovat bez státní podpory, může být v některých případech důsledkem i tlak na zvýšení ceny vody pro spotřebitele.

Ministerstvo zemědělství proto navrhlo vládě dotační program na tyto akce s tím, že předpokládaná výše dotace je do maximální výše 70 % celkové ceny. Předpokladem je, že dotační program bude v tomto smyslu pokračovat tak, jak budou přibývat připravené akce, které budou v souladu s vládní koncepcí ochrany proti suchu.

Dotační program pro prvních sedm investičních akcí je začátkem realizace celé skupiny dalších opatření, která vyplynula z ministerské revize funkčnosti stávajících propojení a zjištění potenciálních možností dalších propojení vodárenských soustav. Z této revize mimo jiné vyplývá, že v příštích letech bude takto nutné investovat zhruba 20 miliard korun.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15