• Zveřejněno: 02.03.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) k tomu dodal, že záleží i na množství srážek. Ministři to řekli novinářům po sobotní schůzi poradního týmu prezidenta ČR Miloše Zemana na zámku v Lánech, který se věnoval především kůrovcové kalamitě a boji proti suchu ve smyslu zadržování vody v krajině, jak o tom informoval web Lidových novin.

Lidové noviny ve své zprávě dále uvedly, že ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů už dříve vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem, letos pokračuje v postupném vyplácení peněz a prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let. „Co je důležité, že jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí hlavně otevřeli rozsah těch stromů, které tam mohou být,“ dodal ministr Miroslav Toman. Podle něj je třeba zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu.

Druhově pestré a bohatě strukturované lesy podle expertů více odolávají suchu i kůrovci. Na změnu složení druhů dřeva by se měl dle expertů připravit i dřevozpracující průmysl, protože vzroste mimo jiné podíl listnatých stromů.

Expertní tým se zabýval problematikou boje proti suchu a problematikou kůrovce. Mimo jiné konstatoval, že ještě v roce 2015 bylo možné kůrovcovou kalamitu zastavit. Tehdejší ministerstvo zemědělství však nepodniklo adekvátní opatření.

K této tiskové konferenci, která byla věnována setkání obou ministrů s týmem expertů prezidenta Miloše Zemana, se poté vyjádřil i mluvčí prezidenta ČR Jiří Ovčáček, který dodal, že ke zhoršení situace přispěla také činnost zelených aktivistů bránících zásahům proti kůrovci.

Dalším tématem, kterým se poradní tým prezidenta zabýval, byly například projekty pro zadržování vody krajině včetně budování vodárenských nádrží. „Obě ministerstva postupují v drtivé většině případů naprosto propojeně,“ uvedl ministr Richard Brabec. Ministerstvo životního prostředí podle něj registruje zvýšený zájem o dotace na opatření pro zadržení vody v krajině i od zemědělců, kteří jsou ochotní vzdát se části produkční plochy, aby mohl vzniknout třeba rybník nebo mokřad.

Enormní zájem je podle ministra Miroslava Tomana i o dotace na budování závlah či zádržných nádrží, které jsou pro závlahy zdrojem vody. Rezervy vidí Ministr Richard Brabec například v možnosti využití odpadních vod, které nejsou příliš znečištěné. Takzvané šedé vody, tedy vody ze sprch, myček, umyvadel, praček, by se mohly využívat například ke splachování.

Stát chystá v příštích letech stavbu několika vodních nádrží, pro Nové Heřminovy na Bruntálsku už se podle ministra Miroslava Tomana vykupují poslední pozemky a začíná se budovat přeložka mezi obcemi. Pro nádrž Kryry na Lounsku jsou uvolněné peníze na projektovou přípravu a výkup pozemků, pro vodní dílo Vlachovice ve Zlínském kraji začaly výkup pozemků a stavba přeložek.

  • Zdroj: Lidovky.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15