• Zveřejněno: 19.10.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Podílu českých potravin na domácím trhu, dvojí kvalitě potravin, novele zákona o významné tržní síle a podpoře výrobků českých producentů se ve středu na Žofínském fóru věnoval ministr zemědělství Miroslav Toman. Tématem fóra byly Potraviny a jejich kvalita z pohledu českého zákazníka.

„Některé firmy, obvykle zahraniční, jsou přesvědčeny, že zdejší spotřebitel kvalitu nepozná a je možné mu naservírovat cokoliv. Jinak si totiž nemohu vysvětlit jev zvaný: dvojí kvalita, který je prakticky výhradní doménou v takzvaných nových zemích Evropské unie. Ministerstvo zemědělství, profesní komory i naši europoslanci na to upozorňovali léta. Jsem rád, že Evropská komise vzala konečně problém na vědomí a rozhodla se vydat příslušnou směrnici,“ řekl ministr Miroslav Toman.

Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství již tento týden jde do Sněmovny novela zákona o potravinách, podle které je na trh zakázáno uvádět potraviny sice stejně označené, ale s odlišným složením pro jednotlivé členské státy EU.

„Zároveň zavádíme do novely zákona o významné tržní síle další opatření proti dvojí kvalitě. Je nepřípustné bránit odběrateli, zpravidla obchodnímu řetězci, v dovozu potravin, které jsou určeny k prodeji v jiném členském státě Unie. Bohužel jsme se setkali s tím, že dodavatel výslovně zakázal dovoz určitého druhu potravinářského zboží do Česka s tím, že je určeno pouze pro domácí trh,“ dále uvedl ministr Miroslav Toman.

V souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle Miroslav Toman kritizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který hned poté, co novela odešla do meziresortního připomínkového řízení, obvinil Ministerstvo zemědělství ČR ze snahy zrušit slevové akce, a tím připravit nízkopříjmové skupiny o možnost nákupu potravin. Jediné nové ustanovení, které se v zákoně týká „prodejních akcí“, přitom říká, že je-li sjednána mimořádná prodejní akce, musí být mezi odběratelem a dodavatelem podepsána písemná smlouva.

Ministr Miroslav Toman uvedl, že podle obchodních řetězců až 75 % výrobků v tržní síti pochází z ČR. Z podložených výsledků průzkumu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v tržní síti však vyplývá, že zahraniční výrobky jsou zastoupeny minimálně z 50 %. Například u slepičích vajec je to 51 % a u másla o hmotnosti 250 gramů 62 %.

„I nadále budeme podporovat kvalitní české výrobky od českých producentů. Loni jsme na to vydali 149 milionů korun, letos 200 milionů korun. Obdobné částky vydávají i naši sousedé v bývalých zemích EU-15, ovšem v eurech,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministerstvo zemědělství rovněž upozorňuje, že například i časopis The Economist píše, že české potraviny jsou vysoce kvalitní a bezpečné. Podle zprávy tohoto časopisu se Česká republika loni umístila na 24. místě ze 113 zemí. Ze států střední a východní Evropy je dokonce na prvním místě.

Rozpoznat české potraviny usnadňují zákazníkům značky kvality. Dle průzkumů zná například značku Klasa 88 %, Český výrobek – garantováno potravinářskou komorou 51 % a Regionální potravinu 46 % českých spotřebitelů.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15