• Zveřejněno: 26.08.2015

Dalších více než deset milionů korun (v cenách bez DPH) ročně ušetří Ministerstvo zemědělství v letech 2016 a 2017 oproti letošním výdajům za energie. Kvůli snižování nákladů zajišťuje Ministerstvo pro svůj resort pravidelný centralizovaný nákup potřebných energetických komodit. Smyslem je transparentní obchod s co nejvýhodnějšími podmínkami pro stát.

Ministerstvo tento měsíc nakoupilo na energetické burze organizované Českomoravskou komoditní burzou Kladno zemní plyn a elektrickou energii v hladinách nízkého i vysokého napětí pro následující dva roky. Kladenská burza je centrálním tržním místem pro obchodování dodávek elektřiny a plynu v České republice.

„Ministerstvo zemědělství se snaží snižovat náklady všech vstupů a energie tvoří jejich významnou součást. Úspora v letech 2014 až 2017 by při konstantním objemu odběru měla činit 138 milionů korun. Díky centralizovanému nákupu navíc můžeme porovnávat podmínky u jednotlivých organizací a v rámci resortu je optimalizovat,“ řekl první náměstek ministra Jiří Jirsa.

Výsledkem obchodu je třináctiprocentní úspora oproti letošnímu roku, což odpovídá deseti milionům korun ročně v cenách bez DPH. Celkem tak Ministerstvo během čtyř let, od zavedení centralizovaného zadávání v roce 2013, sníží energetické vstupy o částku výrazně přesahující sto milionů korun. Nižší výdaje, a tudíž i úspory v čerpání ze státního rozpočtu, tak zaznamenají kromě MZe například i Lesy ČR, Státní pozemkový úřad, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, výzkumné a další ústavy, podniky Povodí Labe, Vltavy, Moravy, Odry a Ohře nebo hřebčíny v Kladrubech, Písku a Tlumačově.

  • Zdroj: Odbory.info
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);