• Zveřejněno: 08.10.2015
  • Autor: tz

Ministerstvo zemědělství připravuje nové nástroje, kterými podpoří zemědělce postižené celoevropskou krizí v mléčném sektoru a nízkými výkupními cenami mléka. Mimo jiné chystá vyplacení mimořádné podpory producentům mléka a chovatelům prasnic v celkové výši 620 milionů korun.

„Neustále jednáme s eurokomisařem Philem Hoganem. Žádáme zvýšení intervenčních cen mléčných komodit, aby tyto ceny víc odpovídaly výrobním nákladům. Evropská komise pod tlakem evropských ministrů zemědělství připravila mimořádné opatření na podporu chovatelů dojnic a prasnic. Česká republika má přiděleno přibližně 313 milionů korun a jedná o možnosti navýšit podporu z národních zdrojů o 100 %,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Ministerstvo zemědělství vnímá složitou situaci zemědělců i požadavky Agrární komory, proto připravuje sadu opatření, která mají stabilizovat mléčný sektor v ČR.

„Mléčná krize zasáhla celou Evropu. V rámci možností se snažíme dělat vše, co pomůže našim zemědělcům a chovatelům. Není ale možné spustit všechny podpory okamžitě, protože některé musí nejprve odsouhlasit Evropská komise,“ uvedl Marian Jurečka.

Ministerstvo zemědělství pracuje i na dalších podporách pro mléčný sektor:

  • Evropská komise připravila mimořádné opatření na podporu chovatelů dojnic a prasnic, a to v celkové výši 420 milionů eur. Česká republika má přiděleno 11,2 milionů eur (přibližně 313 milionů korun) a může navýšit podporu z národních zdrojů o 100 %. Podpora musí být vyplacena do 31. března 2016. MZe v současné době připravuje nařízení vlády pro vyplácení mimořádné podpory producentům mléka a chovatelům prasnic v celkové výši 620 milionů korun.
  • Program podpory kvalitního mléka a národní programy na zajištění dobrých životních podmínek zvířat jsou už připravené. MZe je chce spustit co nejdříve. Z rozpočtu Ministerstva je pro příští rok na tyto programy připravena až 1 miliarda korun.
  • MZe plánuje urychlit výplaty zemědělcům, kteří podnikají v méně příznivých, například horských, oblastech. Podporu by měli začít dostávat už od prvního prosince 2015.
  • MZe se chystá využít možnosti výplaty záloh jednotné platby na plochu (SAPS)
  • od 2. listopadu 2015.Výše zálohy bude s největší pravděpodobností 70 % (v minulých letech to bylo jen 50 %). Doplatky pak zemědělci začnou dostávat od začátku prosince 2015. Podle předpokladu bude sazba přibližně 3500 korun na hektar.
  • MZe navrhuje, aby se tzv. zelená nafta, tedy vratka spotřební daně za pohonné hmoty využité v zemědělství, rozšířila i na chovatele skotu, prasat, drůbeže, ovcí a koz. Tento návrh projedná vláda, a poté ho musí ještě posoudit Evropská komise.
  • Nové exportní příležitosti budou aktivně pomáhat hledat agrární diplomaté našim zemědělským i potravinářským producentům a obchodníkům. MZe letos vybralo diplomaty pro Rusko, Čínu, Saúdskou Arábii a Srbsko.
  • Chystaný nový program by měl poskytnout peníze chovatelům prasat a drůbeže na zlepšení životních podmínek zvířat. Zástupci MZe jednají o podobě programu se svazy chovatelů prasat a drůbeže.
  • MZe připravuje vhodné podmínky pro vznik a fungování odbytových družstev, ve kterých se můžou zemědělci sdružovat, aby na trhu získali silnější postavení. MZe jednalo s chovatelskými a pěstitelskými svazy o způsobu, jak nejlépe podpořit vznik těchto organizací.
  • V rámci Programu rozvoje venkova je aktuálně vyhlášena výzva na inovace v potravinářské oblasti. Je zaměřená na spolupráci mezi výrobcem potravin nebo výrobcem krmiv a výzkumným subjektem typu vysoká škola nebo výzkumný ústav. Rozpočet opatření byl navýšen o 400 milionů na 1 miliardu korun.

 

  • Zdroj: eagri.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Usnesení 34. sněmu Agrární komory České republiky

  • Zveřejněno: 09.09.2025

Jednání 34. sněmu Agrární komory ČR přijalo unesení, v němž se mimo jiné uvádí, že

  • hodnota tuzemské produkce na hektar dosahuje, z důvodu pasivního přístupu státu, pouze 64 % průměru Evropské unie, přidaná hodnota pak jen 40 %;
  • produkčním zemědělcům neustále klesá veřejná podpora, a to jak nominálně, tak především reálně, po započtení inflace (ČR má nejnižší základní platbu a jednu z nejvyšších hodnot kumulované inflace);