• Zveřejněno: 21.06.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na podzim předložit legislativní návrh, který by upravoval v ČR dlouhodobý kurzarbeit. V současnosti se vede diskuse na úrovni odborů, vlády i konkrétních firem. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Podle ní zástupci zaměstnavatelů již na konci dubna požádali o zavedení dlouhodobého kurzarbeitu, který by se využíval v krizi. Měl by být podle německého vzoru. Aby firmy nepropouštěly, zkracují pracovní dobu. Lidem v Německu při této takzvané částečné nezaměstnanosti výdělek pak doplácí stát, poskytuje jim vyrovnávací příspěvek. Tuto podporu dává v podnicích, kde výpadek práce postihl nejméně desetinu pracovníků, popsaly německé odbory. Svaz průmyslu a dopravy ČR navrhuje dva modely - příspěvek státu na náhradu mzdy, nebo částečnou podporu v nezaměstnanosti.

„Pracujeme na tom od konce března, abychom měli nějaký opravdový kurzarbeit, kdy jsou v případě potíží zaměstnanci na částečný úvazek a stát doplácí jejich mzdy," uvedla k tomu ministryně Jana Maláčová. Zároveň uvedla, že program na podporu zaměstnanosti Antivirus zavedený v souvislosti s pandemií koronaviru může pokračovat i po konci srpna. Vše ale bude záležet na vývoji ekonomiky a dostupných číslech z trhu práce. "Neznamená to, že Antivirus na konci srpna končí nebo že bude pokračovat v současné podobě. Všechny možnosti jsou otevřené. Můžeme to prodloužit do konce roku, nebo změníme parametry, ale také to můžeme i skončit. Budeme se rozhodovat na základě dat. Určitě ale bude pokračovat nějaký program na podporu mezd," prohlásila Jana Maláčová.

V průběhu diskusního pořadu Partie dále ministryně Jana Maláčová dále uvedla, že nezaměstnanost u nás může vzrůst o stovky tisíc lidí. Podle ní jsou ale úřady práce na růst nezaměstnanosti připraveny. Současně dodala, že by se také mělo začít diskutovat o navýšení podpory v nezaměstnanosti. Přičemž, jak dále doplnila, odhady růstu nezaměstnanosti v kontextu koronavirové krize se točí okolo sedmi až deseti procent.

Podmínkou, podle Jany Maláčové, ale bude, aby se žadatelé o podporu v nezaměstnanosti snažili získat nové zaměstnání, tedy například jejich rekvalifikace. „Musíme začít diskutovat o navýšení podpory v nezaměstnanosti, ale jen pro ty, kteří se snaží znovu najít práci,“ zdůraznila Jana Maláčová. Návrh na zvýšení podpory v nezaměstnanosti se podle ní bude vyvíjet podle konkrétních čísel nezaměstnanosti.

První místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Olga Richterová k tomu namítla, že lidé si nejsou jisti, zda rekvalifikace má smysl, a podpora v nezaměstnanosti nemůže navyšovat minimální mzdu, to je, podle ní, nesmysl.

Podle Jany Maláčové úřady práce fungují výborně, program Antivirus to podle ní podpořil, ale resort počítá s nárůstem nezaměstnanosti. „Připravujeme se na to, že nárůst zaměstnanosti může být o stovky tisíc lidí,“ řekla Jana Maláčová.

Obě političky rovněž debatovaly i o tom, jak úřady práce koronavirovou krizi zvládly. Zatímco ministryně Maláčová úřady, které spadají pod její resort, hájila s tím, že „situaci zvládly skvěle“, podle Olgy Richterové docházelo i k chybám. V souvislosti s vyplácením tzv. mimořádné okamžité pomoci uvedla i některé konkrétní případy.

Na to reagovala Jana Maláčová s tím, že konkrétní příklady, o nichž hovořila poslankyně Olga Richterová, prověří. Přitom zároveň dodala, že dřívější podobné „historky“ se nakonec ukázaly jako nepravdivé.

  • Zdroj: CNN Prima NWES, ČTK
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15