• Zveřejněno: 21.08.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Tento valorizační vzorec má obsahovat novela zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, kterou úřad připravil. Vzorec by nahradil každoroční vyjednávání tripartity o výši minimální mzdy pro další rok. Podle zpravodajství České televize předlohu zveřejnila na svém webu vláda.

S tímto návrhem přišla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už před dvěma lety v tehdejší novele pracovního kodexu. Tehdy neuspěla. Odbory návrh podporovaly, zaměstnavatelé byli proti. Shoda se nenašla, plán se tak z projednávané normy vyškrtl.

Podle novely by minimální mzda měla činit od začátku ledna do konce prosince vždy polovinu průměrné hrubé mzdy z předloňska. Ministerstvo práce by novou částku pro další rok muselo vyhlásit do konce října ve Sbírce zákonů.

Minimální mzda pro letošek činí 14.600 korun. Odpovídá tak zhruba 46 procentům předloňské průměrné mzdy. O navýšení pro příští rok bude tripartita teprve jednat. Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že by podle nového modelu nejnižší výdělek v roce 2021 vzrostl na 17.100 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle resortu asi 140 tisíc zaměstnanců.

V návrhu ministerstva práce a sociálních věcí se dále uvádí, že pokud by se průměrná mzda snížila, minimální mzda by se v dalším roce neměnila a zůstala by stejná. Kdyby se ekonomice nedařilo a hrubý domácí produkt (HDP) by v prvním či druhém čtvrtletí klesl, minimální mzda by se další rok nemusela zvedat a vláda by ji mohla ponechat stejnou.

Zaměstnavatelé po jasném vzorci a předvídatelnosti výše minimální mzdy volají dlouhodobě. Navázání na průměrný výdělek už dřív podpořili. Před koronavirovou krizí mluvili o tom, že by ale podíl měl dosahovat nejvýš 40 procent. Podle odborů je to málo. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zmínil 50 či 48 procent průměrné mzdy a postupné dosažení této hranice do několika let. Na vzorci se chtěli odboráři dohodnout se zaměstnavateli a vládou.

Současná vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM v programovém prohlášení slíbil, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Podle ministerstva práce by navyšování nejnižší i zaručené mzdy posílilo kupní sílu a poptávku po výrobcích firem. Vyšší by byl i příjem rozpočtu z odvodů a daní. Kolik by stát a podnikatele nařízené navýšení mezd vyšlo, podklady neobsahují.

  • Zdroj: Česká televize
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2025, 2. část Vládní programy ekonomické migrace umožňují pracovníkům ze třetích zemí nalézt nové uplatnění i v českém zemědělství!

  • Zveřejněno: 03.11.2025

Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, tato situace vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, podle zemědělců, bez zahraničních pracovníků, nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.

Agrární komora ČR natočila seriál o českých potravinách

  • Zveřejněno: 07.11.2025
Tisková zpráva 6. 11. 2025 – Agrární komora ČR spustila videocyklus s názvem Tři výjimečné příběhy, který je zaměřený na české zemědělství a české potraviny. Na příkladech Všestarské cibule, Chelčicko-Lhenického ovoce a Třeboňského kapra ukazuje, kolik je za kvalitní produkcí práce, starostí a také nezbytných vědomostí.