• Zveřejněno: 29.09.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován z daně z příjmů právnických osob (firem). Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.

Reformu důchodů chce ministryně Jana Maláčová představit letos v prosinci. Připustila, že se vrací k pojmu reforma, zatímco dříve upřednostňovala slovo adaptace. Jednou ze změn má být to, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) bude posílat lidem ke kulatým, tj. 40., 50., 60. narozeninám, dopis, ve kterém je bude ČSSZ informovat o přibližné výši jejich důchodu.

Současný první důchodový pilíř, průběžný, by tak mohl být rozdělen na nultý (zaručený minimální důchod) a první, financovaný ze sociálního pojištění. Druhý pilíř, který zavedla vláda Petra Nečase, byl zrušen. Třetí pilíř tvoří penzijní připojištění.

Jana Maláčová zdůraznila, že návrh nechce prosazovat „na sílu“, jako Nečasova vláda, a ráda by dosáhla shody napříč politickými stranami. I vzhledem k dlouhodobosti navržených změn, které přesahují funkční období politiků.

Nyní se nejnižší důchody v Česku pohybuji kolem 4000 Kč. Ministryně nechtěla uvést žádná čísla, jak vysoký by státem garantovaný minimální důchod mohl být.

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová se domnívá, že daň z příjmů právnických osob je neúměrně nízká a o tom se Piráti chtějí bavit. Připomněla i velký odliv zisků do zahraničí. Zatím nevidí konkrétní dopad chystaných opatření, jak je Maláčová připravuje, na jednotlivé důchodce. Její strana by chtěla motivovat lidi k tomu, aby dobrovolně pracovali i v seniorském věku. 

Helena Horská se v pořadu několikrát ministryně ptala, jak vše ufinancuje. Připomněla, že už nyní přes státní rozpočet protéká (je přerozdělováno) více než 40 procent ekonomiky. Bude-li to pokračovat, vzroste to přes polovinu a stále výš. „To jsme, s prominutím, zpátky v socialismu,“ uvedla na obrazovce České televize hlavní ekonomka Raiffeisenbanky Helena Horská.

Jana Maláčová tomu dále uvedla, že přes vznik Národního rozvojového fondu, který premiér Andrej Babiš domluvil se čtyřmi největšími bankami, je stále příznivkyní zavedení bankovní daně. Je připravena ji podat i jako poslanecký návrh vzhledem k tomu, že koaliční partner, hnutí ANO, ji zásadně odmítá.

Ministryně Jana Maláčová zároveň zdůraznila, že zdanění práce a spotřeby je v Česku neúměrně vysoké a zatěžuje to nejnižší příjmové skupiny. Sociální demokracie si podle ní nemyslí, že by obrovské výdaje v sociální oblasti měli financovat ti nejslabší, ale že musí být spravedlivé rozdělení břemene. Dodala, že sociální demokracií zvažovaná sektorová daň není jen o bankách, ale i o dalších odvětvích.

Národní rozvojový fond považuje ministryně za výsměch, „neměli bychom se plazit před bankami“. Kladně odpověděla na otázku moderátora Václava Moravce, zda souhlasí, že se premiér tím nápadem vysmál české veřejnosti.

Poukázala také na různé nesmyslné daňové výjimky, jejichž odbouráváním by mohl vzniknout důležitý zdroj peněz pro státní rozpočet. Dodala rovněž, že zatímco žijeme v 21. století, daňový systém máme jako z 90. let minulého století.

Podle Maláčové „bychom se měli systémově podívat na strukturu daní v Česku“. Na to Helena Horská uvedla, že sektorová daň není systémový pohled na dění. Podle ní se hospodářství rychle mění a stát přestává umět zdanit nové ekonomické transfery. Se skutečně systémovou změnou, která by modernizovala současný systém, by proto souhlasila. Souhlasila, že banky mají rekordní zisky a velkou část odvádějí do zahraničí, ale dodala, že také výrazně investují  do české ekonomiky. „Do rozvoje, do jejího technologického pokroku, což stát nedělá“.

K možnosti zavedení sektorové daně Richterová uvedla, že je to rozhodně něco, o čem se Piráti chtějí bavit. Jako příklad zmínila možnost zdanění těžby nerostných surovin.

V průběhu této diskuse se zřetelně ukázalo, kdo a na jakých pozicích stojí. Ministryně Jana Maláčová se snažila hájit zájmy nízko příjmových občanů s tím, že pro střední třídu bude v rámci budoucích reforem vytvořen prostor, aby si šetřili na penzi. Také první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová se dokázala bavit o opatřeních, které povedou ke zlepšení situace v otázce výše budoucích daní, a to spíše z pohledu středně příjmových skupin. Zatímco hlavní ekonomka Raiffeisenbanky Helena Horská svými dotazy a připomínkami k ministryni Janě Maláčové spíše prozrazovala, že zastupuje bankovní sektor, ačkoliv v průběhu pořadu několikráte uvedla, že se za něho nesnaží hovořit, ale že věci posuzuje jako ekonomka. Ostatně na to i v řadě případů reagovala i ministryně Jana Maláčová, která ji na to sama upozornila.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15