Žně v letošním roce výrazně urychlilo sucho. Takzvaně pod střechou je všechno obilí, zatímco loni zbývala koncem srpna sklidit ještě pětina polí. Úroda činí 7,8 milionu tun obilovin, výnosy jsou průměrné. Tak charakterizovaly Ministerstvo zemědělství ČR a Agrární komora ČR výsledek letošních žní na agrosalonu Země živitelka na Výstavišti v Českých Budějovicích.
„Letošní žně byly kvůli teplému počasí rychlé a přinesly průměrné výnosy základních obilovin. Průměrně se sklidilo 6,02 tuny obilovin na hektar, výnos u řepky je 3,38 tuny na hektar, což je o 0,27 tuny na hektar víc než v roce 2021. Dobrou zprávou pro nás všechny je, že letošní sklizeň je velmi dobrá a České republice rozhodně nehrozí nedostatek potravin. Za to patří všem zemědělcům poděkování, bez jejich celoroční práce bychom se neobešli,“ řekl k tomu ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
„Zemědělci odvádějí mimořádně přínosnou práci a je třeba jim poděkovat, jakým způsobem zvládli v letošním roce žně. Museli se jako každý rok bezvýhradně podřídit počasí a museli letos kvůli suchu spěchat. Potýkali se s nedostatkem vody v půdě a čelili také krupobití, které zasáhlo některé oblasti začátkem léta. Čekají je nelehké časy vzhledem k raketově rostoucím nákladům o desítky až stovky procent v meziročním srovnání, jedná se o energie, pohonné hmoty, minerální hnojiva, krmiva pro zvířata a zvyšují se také mzdové náklady. Toto zdražování ale dosud nepromítli v plné míře do cen, za které prodávají. Přesto ceny zemědělských komodit stoupají, protože se odvíjejí od evropského, respektive globálního trhu. Lze říci, že se tím alespoň částečně navrací hodnota tradiční práci zemědělců, bude to ale ještě běh na velmi dlouhou trať,“ sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
K 25. srpnu 2022 bylo, podle oficiálních statistik, sklizeno 99,63 procenta ploch osetých obilovinami, které činily 1,3 milionu hektarů. Zbylých několik set hektarů představují plochy, které jsou vzhledem k deštivému počasí poslední dní podmáčené nebo je obilí znehodnocené jiným způsobem. Výnos dosahuje 6,02 tun na hektar, což je mírně horší hodnota než v loňském roce.
Pšenice ozimé, která je tuzemskou nejvýznamnější obilovinou, se sklidilo 5 milionu tun s rovněž horším výnosem než loni. Její kvalitu lze hodnotit jako dobrou. Úroda ječmene jarního, který představuje co do plochy druhou nejdůležitější obilovinu v Česku, se sklidilo 1,2 milionu tun a výnosově si tato komodita v meziročním srovnání také pohoršila. Lepších výsledků ohledně výnosu dosahuje ze všech obilovin pouze ječmen ozimý, což je třetí nejčastější tuzemská plodina. Sklidilo se ho 770 tisíc tun. Nejrychleji postupovaly žně v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji, naopak nejpomaleji v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
Problém představuje v letošním roce sucho, které se netýká pouze povrchové vrstvy půdy, ale zasahuje také do hloubky. K nasycení nižších vrstev půdy vodou pak zdaleka nestačí pouze několik deštivých dní v průběhu léta. Sucho se nejvíce projevilo v Jihomoravském kraji, na severozápadě Čech a také v Polabí, kde se nachází jedna z nejúrodnějších půd v rámci Česka a pěstují se zde náročnější plodiny, jako jsou ovoce, zelenina, chmel nebo brambory. Začátkem léta se zemědělci potýkali také s krupobitím, které se nejcitelněji projevilo na jižní Moravě a ve Středočeském kraji.
Sucho zasáhlo také další evropské země. Evropská komise dokonce již dvakrát snížila své odhady ohledně sklizně pšenice vzhledem k situaci v Německu, Polsku nebo Francii. Nižší úrodu hlásí Ukrajina, především kvůli ozbrojenému konfliktu v této zemi. Naopak Rusko avizovalo rekordní výsledky.
