• Zveřejněno: 12.05.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

Lesnicko-dřevařská komora ČR s podporou Agrární komory ČR se ztotožňuje s postoji ostatních profesních svazů v ČR a obecně považuje výši plánovaných finančních prostředků v předloženém návrhu Národního plánu obnovy (NPO) pro soukromou sféru za nedostatečnou. Z návrhu vyplývá, že ani čtvrtina prostředků nesměřuje do soukromé sféry, tedy mimo jiné i pro konkrétní podporu subjektů v lesnicko-dřevařském sektoru. U předloženého návrhu chybí dokument postihující jasnou provázanost čerpání prostředků v rámci NPO a ostatních evropských dotací.

Tisková zpráva Lesnicko-dřevařské komory ČR dále uvádí, že Národní plán obnovy komplexně nepokrývá celou problematiku lesního hospodářství. Investice do lesního hospodářství poskytnuté z NPO by měly tvořit velmi významnou část celého souboru podpory národních aktivit v adaptaci lesů na změnu klimatu. „Materiál skutečně fundovaně popisuje současnou situaci v lesnictví a dobře definuje aktuálně nejpotřebnější opatření v lesním hospodářství, jejichž cílem je podpora rychlejší změny dřevinné skladby lesů na lesy odolnější vůči klimatické změně. Navržené investice proto podporujeme,“ uvedl Jan Václavík, předseda Lesnicko-dřevařské komory ČR. V rámci příslušného opatření na budování lesů odolných klimatické změně je navrženo pouze 8,54 mld. Kč rozložených do 3 let. „Tuto částku považujeme za nedostatečnou, dle odborných odhadů je potřeba podpora sektoru v této oblasti minimálně v částce 12 mld. Kč. Vzhledem ke stavu státního rozpočtu vnímáme NPO jako mimořádnou příležitost k nápravě stavu a k obnově poškozených lesních ekosystémů,“ zdůraznil Jan Václavík.

„Obor se nyní potýká s nebývalou krizí v podobě kůrovcové kalamity a výzev souvisejících s klimatickou změnou a Evropskou zelenou dohodou. Je proto potřeba i s ohledem na nutnost dosažení skutečně udržitelného lesního hospodaření, které bude znamenat do budoucna nejen odolnější lesní porosty, ale také spravedlivé rozdělení přidané hodnoty v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály, mobilizovat do oboru maximum možných zdrojů. K tomu je podle nás Národní plán obnovy ideálním nástrojem,“ řekl k tomu prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Lesnicko-dřevařská komora ČR zároveň upozorňuje, že tato oblast úzce souvisí s nařízením o využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a uhlíkovou neutralitou. V současné době je kapacita lesního hospodářství v ČR přispívat k snižování emisí CO2 snížena kvůli kůrovcové kalamitě a souvisejícím těžbám. Nepříznivá situace v emisích sektoru LULUCF negativně ovlivňuje schopnost ČR dodržovat stanovené referenční hodnoty v období do roku 2030.

  • Zdroj: Agrární komora ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Konference o „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a o opatřeních na podporu kolektivního vyjednávání“

  • Zveřejněno: 01.11.2025

Pod názvem „Postavení zaměstnanců na českém trhu práce a opatření na podporu kolektivního vyjednávání“ se, 30. října 2025, v Praze, uskutečnila odborná konference Asociace samostatných odborů (ASO), financovaný z příspěvku na činnost dle § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, na podporu sociálního dialogu. Hlavními body programu této konference, kterou ASO uspořádalo v rámci svého stejnojmenného projektu, byly problematika zkvalitňování kolektivního vyjednávání, rozbor podmínek sociální podmíněnosti a jejich vliv na výši dotací a hlavní problémy ekonomiky České republiky.

ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2025, 2. část Vládní programy ekonomické migrace umožňují pracovníkům ze třetích zemí nalézt nové uplatnění i v českém zemědělství!

  • Zveřejněno: 03.11.2025

Českému zemědělství, v současné době, chybí cca 5000 pracovníků. Podle informací, které zazněly na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství v roce 2025“, kterou, 21. října 2025, uspořádal v Praze Zemědělský svaz ČR, tato situace vážně ohrožuje kontinuitu produkce a potravinovou bezpečnost České republiky. Protože, podle zemědělců, bez zahraničních pracovníků, nebude možné zajistit stabilní výrobu potravin, zejména v rámci živočišné výroby, a to ani v souvislosti s rostoucími nároky na automatizaci a modernizaci výroby.