Průměrná hrubá měsíční nominální mzda, na kterou u nás ovšem stále nedosáhnou minimálně dvě třetiny zaměstnanců, v posledním čtvrtletí minulého roku, vzrostla, podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), meziročně o 7,4 procenta na 52.283 korun. Na svých webových stránkách to uvedla redakce iportaL24.cz.
Zpráva dále konstatuje, že reálně, po zohlednění inflace v uvedeném období, se, ve skutečnosti, zvýšila o 5,1 %. Nicméně, podle ČSÚ, tuzemská kupní síla se, „díky“, dlouhotrvající hyperinflaci, kterou vláda expremiéra Petra Fily prakticky neřešila, stále ještě nedostala ani na úroveň z roku 2019.
Redakce iportaL24.cz dále cituje Dalibora Holého, ředitele Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, který ve své analýze, potvrzuje, že „celkově se průměrná mzda zvýšila z 34 578 Kč v roce 2019 na 49 215 Kč v roce 2025, to představuje nominální nárůst o 42,3 %. Reálně se však snížila o 0,6 %, neboť ceny v tomto období vzrostly o 43,3 %.“
Desetina zaměstnanců bere méně než 23,3 tisíce korun!
Zpráva ČSÚ zároveň uvádí, že medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 4. kvartálu 45,523 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,8 %. Přičemž poukazuje i na to, že desetina zaměstnanců s nejnižšími výdělky, přitom pobírala hrubou mzdu pod hranicí 23.282 Kč, a naopak desetina s nejvyššími příjmy, měla mzdy nad hranicí 89.006 Kč.
Nejvyšší výdělky tradičně v informačních a komunikačních činnostech
Zpráva ČSÚ si rovněž všímá toho, že nejvyšší mzdové úrovně si tradičně užívali zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 90 694 Kč. „Další pořadí již zcela tradiční nebylo, zejména proto, že do hry vstoupily mimořádné odměny, které se v některých odvětvích vyplácejí ke konci roku. Druhé nejvyšší mzdy, aktuálně byly v energetice (82.236 Kč), s tím, že peněžnictví a pojišťovnictví, s úrovní 77.059 Kč, se dostalo až na třetí příčku,“ konstatuje ve své analýze Dalibor Holý.
Nejnižší průměrná mzda byla naopak v ubytování, stravování a pohostinství (30.272 Kč), dále u administrativních a podpůrných činností (36.248 Kč) a v ostatních činnostech (36.603 Kč).
„Z početně nejvýznamnějších odvětví zpracovatelského průmyslu byla nejnižší průměrná mzda ve výrobě potravinářských výrobků (41.808 Kč), nejvyšší naopak ve výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (59.409 Kč),“ dodává Dalibor Holý.
Zaměstnanci na Karlovarsku berou v průměru o 20 tisíc korun méně než občané Prahy
Zpráva ČSÚ dále poukazuje i na to, že, podle absolutní úrovně výdělků, zůstalo hlavní město Praha, stále výdělkově nejbohatším regionem v České republice. Průměrná mzda v Praze činila 64.980 Kč. Na druhém místě se umístil Středočeský kraj s 52.035 Kč a na třetím Jihomoravský kraj (51.922 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (44.981 Kč). V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji regionem s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda 47.257 Kč.
