• Zveřejněno: 21.12.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Výtky Evropské komise ohledně kontrol zemědělců v rámci opatření Programu rozvoje venkova byly neopodstatněné. Česká republika tak nemusí vracet původně vyměřenou korekci 151 tisíc EUR. Rozhodl o tom Tribunál Soudního dvora EU, jehož rozhodnutí Česká republika obdržela 19. prosince 2019.

Zprávu o rozhodnutí Evropského soudu zveřejnil Zemědělský svaz ČR na svých webových stránkách s tím, že ji čerpal z informací Ministerstva zemědělství ČR. Podle této zprávy situaci také okomentoval ministr zemědělství Miroslav Toman, který prohlásil, že „rozsudek Evropského soudu potvrdil, že systém kontrol nastavený v České republice u opatření Programu rozvoje venkova nebyl v rozporu s unijním právem, a je tedy nastaven správně“.

Ministerstvo zemědělství ČR dále k tomuto problému uvádí, že Evropská komise (EK) v roce 2015 našemu ministerstvu zemědělství vytýkala, že nedostatečně koordinovalo kontroly jednotlivých dozorových orgánů u zemědělců v programovém období 2014-2020. Podle názoru EK nemohou být tyto kontroly prováděny v rozmezí delším než 14 dní, resp. 48 hodin u kontrol zvířat, od oznámení kontroly. Tento názor Evropské komise, podle Ministerstva zemědělství ČR, nemá žádnou oporu v unijním právu. České republice Evropská komise původně vyměřila korekci ve výši 151 tisíc EUR z plateb z agroenvironmentálně-klimatických opatření a opatření na kompenzaci přírodního znevýhodnění. ČR s rozhodnutím nesouhlasila a napadla jej u Evropského soudu. Ten nyní rozhodl, že kontroly byly v pořádku. EK ještě může proti rozhodnutí soudu podat kasační stížnost.

  • Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15