• Zveřejněno: 05.01.2018
  • Autor: Vladimíra Drbalová

Nový návrh Evropské komise (EK) na revizi směrnice o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru přináší univerzální definici pracovníka. Dále zásadně rozšiřuje informační povinnost zaměstnavatele a vytváří minimální úroveň sociální ochrany pro všechny pracovníky a všechny formy zaměstnání.

V listopadu 2017 na Sociálním summitu v Göteborgu byla slavnostně přijata Proklamace k Evropskému pilíři sociálních práv (EPSP). Proklamace je mezivládní dohodou bez právní závaznosti. Pod hlavičkou EPSP však Evropská komise nyní přichází se zásadními legislativními návrhy, které v mnohém nerespektují princip subsidiarity a proporcionality. Zpochybňují snahu o lepší regulaci, znevažují sociální dialog, komplikují život podnikům a v konečném důsledku ohrožují tvorbu pracovních míst.

Patří mezi ně i návrh EK KOM (2017) 797 na revizi směrnice o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru, který EK zveřejnila 21. 12. 2017. Nový návrh má mít za hlavní cíl bezpečnější a transparentnější zaměstnání: 1) zlepšit přístup pracovníků k informacím o pracovních podmínkách, 2) zlepšit pracovní podmínky pro všechny pracovníky, zejména v nestandardních a nestabilních pracovních poměrech, 3) zlepšit vymahatelnost naplňování standardů pracovních podmínek.

EK se nelíbí různorodost národních úprav a volnost členských států v aplikaci definic „zaměstnanec“ a „zaměstnanecký poměr“. Na bázi současné judikatury CJEU a za účelem rozšíření osobního rozsahu směrnice (tj. na koho se bude vztahovat) navrhuje vytvoření jednotné definice „pracovníka“ (kapitola II). V kapitole III stanovuje limit pro délku zkušební doby, právo na větší předvídatelnost pracovní doby včetně oznámení pracovníkovi v rozumném předstihu, zejména v nepravidelných pracovních režimech, možnost požádat o převedení na více předvídatelnou a jistější formu zaměstnání, právo na povinnou a bezplatnou odbornou přípravu. Pracovníkovi také nesmí být bráněno pracovat pro jiného zaměstnavatele, mimo stanovenou pracovní dobu. Tyto práva se opírají o opatření na posílení jejich vymahatelnosti. Cílem směrnice je jakousi „minimální úroveň pro univerzální ochranu“ napříč stávajícími a budoucími formami zaměstnání.
_____________________

SP ČR již v rámci konzultací vypracoval negativní stanovisko k návrhu EK, které nyní bude aktualizovat na základě předloženého návrhu. SP ČR také přispěl ke společnému stanovisku BusinessEurope. Se svým postojem seznámil již v průběhu konzultací také MPSV ČR, SM při EU v Bruselu. SP ČR spolupracoval i s VÚPSV na vstupu do studie pro EK. Nicméně teprve po zahájení projednávání návrhu směrnice v Radě bude moci SP ČR aktivně vstupovat do instrukcí, rámcové pozice a mandátu pro EPSCO a ER a spolupracovat s našimi zástupci v Evropském parlamentu.

 

 

  • Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES