- Komise vydává svou první porovnávací zprávu o zdravotním stavu a zdravotních systémech v zemích EU
- Poukazuje na sociálně-ekonomické nerovnosti (menší šance objevit zhoubné choroby mají chudší obyvatelé)
- 27 % návštěv na pohotovosti v EU je zapříčiněno nedostatečnou primární péčí
- Poukazuje na potřebu investovat víc do prevence ("Vynakládat v rámci rozpočtů 80 % na léčbu nemocí a pouze 3 % na prevenci nestačí")
Zajímavosti pro ČR:
- Střední délka života se zlepšuje: od roku 2000 do 2015 se prodloužila o téměř 4 roky na 78,7 let (to je o 2 roky méně než je průměr EU)
- Dospělí v ČR v roce 2014 zkonzumovali 11,9 litrů alkoholu na osobu – o 2 litry více než průměr EU
- Míra obezity je v ČR nad průměrem EU a rychle roste. Od 2002 do 2014 se výskyt obezity zvýšil o více než jednu čtvrtinu
- Výdaje na zdravotnictví na osobu jsou v ČR o třetinu nižší než průměr EU (ačkoli se od 2005 zvýšily). V roce 2015 to bylo 7,3 % HDP
- ČR patří mezi "nejspravedlivější" státy v oblasti systémů zdravotnictví – např. minimální bariéry pro získání přístupu k hrazeným službám
%201.jpg)
Pouze díky přehodnocení našich zdravotnických systémů můžeme zajistit, aby i nadále sloužily svému účelu a poskytovaly péči zaměřenou na pacienta. Vyplývá to z balíčku 28 zdravotních profilů jednotlivých zemí EU a z doprovodné zprávy, které dnes zveřejnila Komise. Zprávy obsahují podrobnou analýzu systémů zdravotní péče členských států EU. Zkoumají zdraví obyvatelstva a významné rizikové faktory, jakož i efektivitu, dostupnost a odolnost systémů zdravotní péče v každém členském státě EU. Jasně ukazují, že členské státy mají společné cíle, a odhalují oblasti, v nichž může Komise podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů.
Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis k tomu uvedl: „Vynakládat v rámci našich rozpočtů na zdravotnictví pouhá 3 % na prevenci, zatímco 80 % se vynakládá na léčbu nemocí, prostě nestačí. Potřebujeme zlepšit přístup k primární péči, aby první záchytný bod pro občany nepředstavovaly pohotovostní služby. Stejně tak je nutné začlenit podporu zdraví a prevenci nemocí do všech oblastí politiky, aby se zlepšil zdravotní stav obyvatel a snížil se tlak na systémy zdravotní péče. To jsou jen některé příklady závěrů vyplývajících z naší zprávy o zdravotním stavu v EU za rok 2017. Poskytnutím ucelených údajů a poznatků hodláme podpořit vnitrostátní zdravotnické orgány při řešení problémů a při přijímání správných politických a investičních rozhodnutí. Doufám, že jim dobře poslouží.“
Neexistence relevantní a komplexní analýzy byla dlouho považována za hlavní překážku pro tvůrce politiky v oblasti zdraví. S cílem napravit tento nedostatek dokončila Komise tento měsíc první dvouletý cyklus s názvem Zdravotní stav v EU.
Klíčová zjištění
Zdravotní profily jednotlivých zemí byly vypracovány ve spolupráci s OECD a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik. Doprovodná zpráva obsahuje pět průřezových závěrů:
- Podpora zdraví a prevence nemocí jsou základem pro účinnější a efektivnější systém zdravotní péče. Vedle nerovnoměrných investic do prevence je třeba řešit také sociální nerovnosti, jak dokládají rozdíly v oblasti screeningu rakoviny nebo tělesné aktivity u lidí s vyššími a nižšími příjmy a vzděláním.
- Důkladná primární péče pacienty účinně provází zdravotnickým systémem a pomáhá zamezit zbytečným výdajům. 27 % návštěv na pohotovosti je zapříčiněno nedostatečnou primární péčí. Pouze ve 14 zemích EU je pro návštěvu odborného lékaře vyžadován posudek obvodního lékaře; v dalších devíti zemích existují finanční pobídky pro žádosti o konzultaci.
- Integrovaná péče zajišťuje, že se pacientovi dostane komplexní zdravotní péče. Zamezí se tak situaci, kterou v současnosti pozorujeme téměř ve všech zemích EU, kdy je péče roztříštěná a pacienti se musí sami zorientovat ve složitém systému zdravotnických zařízení.
- Proaktivní plánování a předvídání potřeb v oblasti pracovních sil ve zdravotnictví učiní systémy zdravotní péče odolné vůči budoucím změnám. V EU působí ve zdravotnictví 18 milionů pracovníků a dalších 1,8 milionu pracovních míst bude vytvořeno do roku 2025. Zdravotnické orgány musí své pracovníky připravit na nadcházející změny: stárnutí obyvatelstva a multimorbidita, potřeba řádných náborových politik, nové dovednosti a technické inovace.
- Pacienti by měli být ústředním prvkem příští generace lepších zdravotních údajů využívaných v politice i v praxi. Digitální transformace v oblasti zdraví a zdravotní péče přispívá k informovanosti o reálných výsledcích a zkušenostech, jež jsou důležité pro pacienty a mají velký význam pro zvýšení účinnosti zdravotnických systémů.
Další kroky
Poté, co budou zprávy předloženy ministerstvům zdravotnictví všech zemí EU, je mohou zdravotnické orgány dále projednat s odborníky z OECD a Evropského střediska pro sledování zdravotnických systémů a politik. Tyto výměny na dobrovolném základě, které se budou moci uskutečnit od počátku roku 2018, pomohou ministerstvům lépe pochopit hlavní problémy a vypracovat náležitá politická řešení.
