• Zveřejněno: 25.09.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci má být obnoveno k polovině příštího roku. Dohodli se na tom představitelé vládní koalice ANO a ČSSD, informovala o tom na twitteru místopředsedkyně poslaneckého klubu sociální demokracie Kateřina Valachová. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sdělila ČTK, že příslušná novela půjde podle její dohody s premiérem Andrejem Babišem (ANO) příští týden ve Sněmovně do dalšího čtení a předseda sněmovního klubu ANO Jaroslav Faltýnek zajistí, aby pro změnu zvedli ruku i poslanci nejsilnější vládní strany.

Náhrada bude podle dohody ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům bude opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na zdravotním pojištění, což činí zhruba 3,5 miliardy korun.

"Proplácení prvních tří dnů nemocenské spustíme od 1. července 2019, tedy v původním termínu. Na schůzce s premiérem Andrejem Babišem se ministryně Jana Maláčová domluvila, že příslušná novela zákoníku práce půjde příští týden do dalšího čtení a pan Faltýnek zajistí, aby poslanci ANO hlasovali v souladu s programovým prohlášením vlády. „Jsem ráda, že jsme zažehnali rodící se koaliční spor," uvedla Jana Maláčová.

Premiér v minulých týdnech spojoval zrušení tzv. karenční doby s tím, že bude zavedena elektronická neschopenka. Ministryně Jana Maláčová však záležitosti spojovat odmítala, protože projekt e-neschopenky může podle ní fungovat až od roku 2020. Podle Valachové je součástí této dohody to, že systém začne "nabíhat od roku 2019".

Ministryně Jana Maláčová před týdnem prohlásila, že pokud ANO nepodpoří konec karence od 1. července 2019, šlo by se o porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ze strany ANO. Exministryně Kateřina Valachová dohodu na 1. červenci označila za výsledek této pondělní koaliční schůzky. "Platba 60 procent. Zaměstnavatelům se o 0,2 procentního bodu sníží odvody. Zrušíme možnost hlásit nemoc tři dny zpětně," napsala na twitteru bývalá ministryně školství.

Negativní názor zaměstnavatelů se podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nijak nemění. "Žádnou změnu nevidíme, na svém stanovisku trváme," konstatoval. Odbory jsou naopak jednoznačně pro, konstatoval předseda ČMKOS Josef Středula. "Nevadí nám to snížení pojistného o 0,2 procenta, myslíme si, že je to zcela v pořádku. Lidé nemocní jsou, toto umožní, aby byli zajištěni," uvedl.

Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě ČSSD, pro kterou šlo o jeden z důvodů, proč vstoupila do koalice. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu začátkem září postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.

Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První vláda ČR pod vedením premiéra Andreje Babiše vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021. Podle ministryně Jany Maláčové nese za zpoždění odpovědnost její předchůdkyně Jaroslava Němcová, protože se za ní na systému nepracovalo.

Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES