• Zveřejněno: 23.07.2024
  • Autor: Miroslav Svoboda

Dohodáři sice získali od letošního roku nárok na dovolenou, ale ne vždy na ni dosáhnou. Podle ekonomického magazínu Podnikatel.cz musí totiž splnit hned několik podmínek.

Magazín k tomu dále konstatuje, že přestože mohou pracovníci na dohody mimo pracovní poměr od letošního roku získat dovolenou, ne vždy na ni dosáhnou. Aby dohodáři, nárok na dovolenou měli, musí splnit stejné podmínky jako zaměstnanci. Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu tedy musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby (ta činí vždy 20 hodin), tj. pracovník tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce (včetně případných náhradních dob, jako je například doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, či doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek).

Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě tyto podmínky splněny kumulativně. Důležité je i nepřetržité trvání pracovněprávního vztahu. Magazín dále vysvětluje, že pokud by na sebe dvě dohody bezprostředně navazovaly, posoudí se pro účely řádné dovolené dohromady. Jde o nepřetržité trvání. To platí i v situaci, kdy jsou mezi první a druhou dohodou pouze volné dny (sobota, neděle nebo svátek). Jestliže by tam ale byl jeden nebo více pracovních dnů, posoudí se každý pracovněprávní vztah pro účely řádné dovolené zvlášť.

Zpráva magazínu Podnikatel.cz dále uvádí, že výpočet délky dovolené závisí na:

▪ délce týdenní pracovní doby zaměstnance, která činí vždy 20 hodin týdně,

▪ počtu celých odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby v daném kalendářním roce (do odpracované doby pro účely dovolené se i v tomto případě započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracoval, tedy se použije § 348 odst. 1 v kombinaci s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce),

▪ výměře dovolené.

Magazín k tomu dodává, že Hospodářská komora ČR původně s návrhem zakotvení nároku na dovolenou pro dohodáře nesouhlasila. Na základě diskuse s ministerstvem práce a sociálních věcí byl nárok na dovolenou jednoznačně omezen a navázán na skutečně odpracovanou dobu. Pro zaměstnavatele to samozřejmě znamená zvýšené náklady. V případě osob, které na dohody pracují celý rok, je to ale přijatelné, sdělila k tomu Hospodářská komora ČR.

Délka dovolené se určí dle § 213 zákoníku práce tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. Poněvadž týdenní pracovní doba bude pro účely dovolené vždy 20 hodin týdně, pracovníkovi na dohodu při 4týdenní výměře dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na 1/52 z 80 hodin (20 × 4), tedy zhruba 1,5 hodiny dovolené. Pokud tak dohoda bude trvat 28 dnů a odpracuje se 80 hodin (20 h týdně), vznikne mu nárok na šest hodin dovolené.

  • Zdroj: Podnikatel.cz
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Celkový zisk zemědělských podniků loni vzrostl, ale důvod k radosti může mít pouze část z nich. V cenách očištěných o inflaci zemědělství vydělává čím dál méně

  • Zveřejněno: 15.01.2026

Podle interního šetření Zemědělského svazu ČR dosáhly české zemědělské podniky za loňský rok celkového čistého zisku ve výši 9,7 mld. Kč. To je více než dvojnásobek oproti předchozímu roku, avšak rok 2024 byl nejméně ziskový za posledních 10 let (a druhý nejhorší od vstupu do EU). Výsledek loňského roku tak i přes solidní nárůst zůstává v dlouhodobém srovnání podprůměrný.

Evropa se dohodou s Mercosurem vzdává vlastního zemědělství a potravinářství

  • Zveřejněno: 16.01.2026
Tisková zpráva 12. 1. 2026 – Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR společně vyjadřují zásadní znepokojení nad schválením obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým uskupením Mercosur. Parametry dohody představují nejen přímé ohrožení pro české zemědělství a potravinářství, ale současně podkopávají konkurenceschopnost všech podniků v celé Evropské unii. Evropští producenti jsou tímto krokem vystaveni nerovnému tržnímu boji, který bez ochranných mechanismů nemohou vyhrát.