• Zveřejněno: 17.08.2020
  • Autor: Miroslav Svoboda

„Na začátku měla vláda směr dobrý, ale teď je to větší a větší chaos,“ prohlásil pro Český rozhlas ekonom Filip Matějka z institutu CERGE-EI a člen bývalého ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu.

Podle Filipa Matějky bylo zcela na místě na počátku pandemie ekonomiku utlumit a podržet. „Ale je čas to víc nechat na trzích, snížit nejistotu, poskytnout likviditu, tedy půjčit třeba peníze firmám na platy zaměstnanců,“ dodal.

Podle Filipa Matějky stát sice spustil programy jako Antivirus, ale potom vláda začala dělat spoustu nesouvisejících věcí, myslí si Matějka. „Zrušila daň z nabytí nemovitosti, pak řešila placení nájmů, ale i dostavbu jaderné elektrárny a teď zrušení superhrubé mzdy,“ konstatoval.

Ekonom, který byl členem ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, teď doporučuje, že by pro něho bylo ideální, kdyby vláda upustila od řady dalších věcí, které chce řešit. To znamená, aby „neřešila ČEZ, aukci spektra 5G, daně z nemovitostí a další, ale začala pořádně dělat to, co teď udělat máme,“ doplnil.

Ačkoliv si Filip Matějka původně myslel, že program Antivirus, kterým vláda přispívá na udržení pracovních míst, se má utlumit nejpozději do čtyř měsíců, teď změnil názor. „Když vidím, co se děje, tu nejistotu a utrácení peněz – a Antivirus zatím stojí jen tři miliardy korun měsíčně –, tak mávnu rukou. Je to levnější než jiné věci a skutečně to snižuje nejistotu,“ zdůrazňil Filip Matějka. „Věci jdou dělat líp, anebo hůř. Dá se to dělat mnohem lépe, než to vláda dělá,“ konstatoval.

Filip Matějka se také setkává i s politiky, aby s nimi konzultoval současnou ekonomickou realitu. „Viděl jsem, jak se někteří z nich snažili ptát se odborníků, ušetřit si čas a pochopit situaci, jiné politiky spíš zajímalo PR navenek,“ upřesnil.

Ekonom Filip Matějka rovněž kritizuje i fiskální politiku vlády. „Rozpočet si bude určitě cucat z prstu. Ale tady bych zase nekritizoval tolik, protože s tím obrovským deficitem nejde nic dělat. Teď mi ale vadí, že se vymýšlí spousta věcí, které deficit strašně zhoršují a s krizí nemají nic společného,“ uvedl.

„Musíme to teď brát tak, že nejistota je součást našeho života. Snažme se ji snížit a ne ji zvyšovat věcmi, kterým nerozumíme. Jsou věci, které vláda teď nemůže udělat perfektně, takže by se měla soustředit na to, co perfektně udělat může,“ doporučil Filip Matějka.

  • Zdroj: Český rozhlas
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Vyšla červnová Statistika & My

  • Zveřejněno: 23.06.2026
Hlavním tématem červnového vydání magazínu ČSÚ Statistika & My jsou aktuální výsledky šetření Životní podmínky domácností. Při něm statistici zjišťují, jak lidé v Česku žijí: jaká je jejich bytová situace, jaké mají příjmy a výdaje, kolik z nich je ohroženo příjmovou chudobou.

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15