Pod tímto názvem se uskutečnila v pátek 4. září 2015 v prostorách Černínského paláce mezinárodní konference, kterou připravily  nadace Friedrich Ebert Stiftung a Masarykova demokratická akademie. Konference si kladla za cíl objasnit příčiny a důsledky vzrůstajících společenských nerovností a ekonomických nerovnováh v Evropě a nalézt shodu na nejlepších způsobech řešení tohoto problému a cestě k vyváženému a udržitelnému růstu, vysoké zaměstnanosti a silnější společenské soudržnosti.

Konferenci zahájil předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka. Ve svém úvodním slovu mimo jiné zdůraznil, že při rozšiřování eurozóny by se mělo dbát na sociální hledisko a na solidaritu. "Eurozóna nemůže fungovat bez dodržování pravidel, ale je stále jasnější, že nemůže fungovat ani bez solidarity. Sociální dimenze proto musí být jedním z témat o prohlubování hospodářské a měnové unie"

Na vystoupení předsedy vlády pak navázal László Andor, bývalý člen Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění a Petr Drulák, politický tajemník ministra zahraničí ČR.

Konference pak byla rozčleněna do tří vzájemně se prolínajících  tematických panelů :

Panel 1: Narůstající sociální nerovnost v EU.

V tomto panelu se vystupující, jako např. Zuzana Zajarošová, ředitelka odboru EU a mezinárodní spolupráce MPSV, Ilona Švihlíková, docentka Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze nebo Josef Středula, předseda ČMKOS, zabývali otázkami co způsobuje nárůst nerovnosti; Dají se nerovnosti v Evropě vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi navzájem, či rozdíly uvnitř nich; Jakou roli hrála v utváření nerovnosti mezi členskými zeměmi a uvnitř nich evropská integrace; Jaká opatření na evropské úrovni by nám pomohla se vypořádat s nerovnostmi, chudobou a špatnými pracovními podmínkami; Jsou v současné době odpovědnosti v oblasti sociální politiky optimálně rozděleny mezi EU a členské státy.

Panel 2:Ekonomické nerovnováhy v EU

Vystupující na tomto panelu se snažili hledat odpovědi na otázky: Je dlouhá hospodářská krize Evropy projevem nevyhnutelného úpadku, důsledkem špatné konstrukce hospodářské a měnové unie, nebo jsou na vině špatné makroekonomické a strukturální politiky? Jakých zlepšení či nových nástrojů hospodářské politiky je třeba pro skutečné oživení a vyvážený růst?

Nejvíce svým vystoupením zaujal Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu ČR, ale také Franto Říčka z Mezinárodního měnového fondu, Ivan Lesay, státní tajemník ministra financí Slovenska a Vincent Aussilloux, vedoucí oddělení pro hospodářství a finance z Francie.

Panel 3: Jaká řešení pro eurozónu a Evropskou unii?

Hledat řešení v situaci, kdy je sociální dimenze stále častěji skloňována zejména v souvislosti s nerovnováhami uvnitř měnové unie, a kdy se ozývá otázka, zda se má tedy týkat pouze eurozóny nebo i ostatních členských států, není jednoduché. K tomu se vyjadřovali Maria João Rodrigues, poslankyně Evropského parlamentu z Portugalska, Ľuboš Blaha, předseda výboru pro evropské záležitosti Národní rady Slovenské republiky, Sony Kapoor, britský ekonom, a především Vladimír Špidla, hlavní poradce premiéra ČR, bývalý premiér ČR a evropský komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti a současně také ředitel Masarykovy demokratické akademie.

Otázky, které si kladl Vladimír Špidla: "Z pozice člověka s vrcholovou zkušeností z Prahy i z Bruselu, je sociální dimenze EU reálným cílem? Co z toho, co bylo dnes řečeno,  je realizovatelné? V jakém časovém horizontu, jestli vůbec?" potvrdily, že najít řešení na tak závažné otázky, které byly na konferenci nastoleny, nebude jednoduché, ale je nezbytné si je neustále klást  a zabývat se jimi, pokud chceme, aby Evropská unie obstála v očích jejích členů a všech jejích obyvatel.