Ve čtvrtek 2. února 2017 se sešli zemědělci z jižní Moravy v Žebětíně. Hlavními tématy byla ochrana půdy, pachtovní smlouvy, boj se suchem, protierozní kalkulačka a zemědělská politika po roce 2020. Na setkání přijel i ministr zemědělství Marian Jurečka.
Vytrácí se vztah k půdě. Až 80 % půdy, na které se hospodaří, nepatří zemědělcům
„Vytrácí se vztah ke krajině a k půdě, vesnice se vylidňují. Dříve lidé věděli, kde mají své pozemky, co na nich roste a jak se s nimi hospodaří, to už dnes neplatí,“ upozornila docentka Jana Podhrázská z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. V České republice je 80 % zemědělské půdy v nájmu. Zemědělci tak hospodaří na půdě, která není v jejich vlastnictví. Neexistuje zákon o půdě, ani předkupní právo na půdu pro toho, kdo na ní hospodaří. Zemědělský svaz ČR dlouhodobě upozorňuje na nutnost přijetí tohoto zákona. Podle ministra Jurečky je však potřeba s vlastníky pozemků mluvit a vysvětlovat jim, jak hospodaří na jejich půdě, jak se o ni starají. „Kdo může ze zemědělců říct, že všichni majitelé půdy, na které hospodaří, mají informace o tom, jak se o půdu zemědělci starají, kolik zaměstnávají lidí a v čem podnikají?“ položil otázku do řad zemědělců ministr Jurečka a apeloval na to, aby zemědělci dbali na dobré udržování vztahů s majiteli pozemků.
Ředitel Zemědělského svazu Jan Ulrich se na oplátku obrátil na ministra s žádostí, aby ministerstvo na svých webových stránkách zveřejnilo vzorovou pachtovní smlouvu, kde by byla zdůrazněna dlouhodobost nájemního vztahu. Krátká doba pronájmu půdy je totiž velký problém pro zemědělce. „Když se rozhodnete vysázet vinohrad, je to záležitost několika let. A když se vám začne dařit, tak vám majitel pozemků zvedne nájem,“ zazněl jeden příklad z praxe. I z pohledu ochrany půdy volají odborníci po zákonu o půdě. „Nájemníci logicky vyžadují co nejvyšší zisky a co nejmenší náklady. Vlastník půdy má jinou motivaci se o ni starat než ten, kdo ji má jen v pronájmu. Když vlastníte auto, tak ho pravidelně servisujete a staráte se o něj tak, aby vydrželo co nejdéle,“ uvedla docentka Podhrázská.
Zemědělci se seznámili s používáním protierozní kalkulačky
Více než 60 % zemědělské půdy v ČR je ohroženo vodní erozí. Ministerstvo zemědělství proto požaduje, aby zemědělci dodržovali řádné ochranné postupy. Od roku 2018 by tak mělo být v ochranném režimu před erozí 25 % zemědělské půdy, nyní je v něm kolem 11 %. Do roku 2030 bude do ochranného režimu spadat 60 % půdy. To samozřejmě s sebou nese nároky na zemědělce. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky nechce jeho resort jít cestou pouze restriktivních opatření, tedy poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo krácení dotací zemědělcům při nedodržení ochranných postupů, ale i vzděláváním. Od loňského roku funguje protierozní kalkulačka, což je webová aplikace, díky které zemědělci vidí, které pozemky jsou nejohroženější. Aplikaci vyvinul Výzkumný ústav meliorace a ochrany půdy ve spolupráci s ministerstvem zemědělství.
„Protierozní kalkulačka je komplexní nástroj pro posouzení osevních postupů. Po zadání kritérií kalkulačka spočítá, zda jsou vaše osevní postupy přímo na vašich pozemcích vhodné, nebo ne,“ vysvětlil zemědělcům z jižní Moravy Martin Mistr z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půd. Aplikaci je zdarma a využívat se může bez registrace i s registrací. Registrace má více výhod, aplikace si bude pamatovat vaše nastavení. „Zemědělci si v této aplikaci mohou problémové půdní bloky modelovat a podle kalkulačky nastavit postupy péče o půdu. Aplikace poskytuje uživatelům informace o míře erozní ohroženosti hodnocených lokalit (DPB v rámci LPIS, erozní parcely či libovolné EUC), poskytuje informace o ochranném účinku modelových osevních postupů s možností vytvářet a hodnotit vlastní osevní postupy, po aplikaci osevního postupu na lokalitu vyhodnocuje potřebu přijmout konkrétní doplňující protierozní opatření a vyhodnocuje jeho účinnost, vyhodnocuje dopad bilance organické hmoty na erodovatelnost půdy,“ popsal způsob používání Martin Mistr.
Předseda zemědělského družstva Olbramkostel Zdeněk Rechtik o protierozní kalkulačce už slyšel, nicméně poprvé se s ní seznámil až na setkání v Žebětíně. „Máme středně ohrožené půdy. Rozhodně s protierozní kalkulačkou pracovat budeme,“ potvrdil Rechtik. Zemědělci z Olbramkostela kolem pole s kukuřicí osévají ječmen jarní, aby zabránili vzniku eroze. Jsou to čtyřiadvaceti metrové pásy ječmene, které lemují kukuřičná pole. „V našem katastru máme hodně rybníků a potoků a tímto opatřením zabraňujeme stékání ornice,“ popsal jedno z mnoha opatření předseda Rechtik.
Protierozní kalkulačku vítá Zemědělský svaz ČR. Volal po ní dlouho. „Doufáme, že kalkulačka poskytne větší flexibilitu a mnohem lepší přístup k ochraně půdy,“ prohlásil ředitel Zemědělského svazu ČR Jan Ulrich a dodává: „Zemědělci se musí naučit pracovat s novými elektronickými nástroji. Svět spěje k elektronizaci a zemědělství se tomu nevyhne. Ti, kteří se nepřizpůsobí, budou bohužel svázáni opatřeními, kterou jsou v současné době, které jsou neflexibilní a přinášejí mnohem víc ekonomických negativ při uplatňování ochrany půdy.“
Nejsušší půda je na jižní Moravě a ve středních Čechách. Pokud půda nezadrží vodu, je náchylná na sucho
Přesto, že jižní Moravu pokryl sníh, vrstva ledu nepropustí odtávající vodu do půdy. „V prosinci byly holomrazy a teprve potom napadl sníh, půda na Moravě je promrzlá 30—50 cm do hloubky. Pokud přijdou teplejší dny, tak dojde k sublimaci a voda se vypaří do vzduchu, v půdě nezůstane,“ popsal problém profesor Zdeněk Žalud. Problém sucha je způsoben tím, že máme teplejší roky, voda se vypařuje a je ve vzduchu a ne v půdě. Oteplení znamená více energie v atmosféře a ta občas práskne. To jsou extrémy, které ovlivňují hospodaření.
Mapy a průzkumy ukazují, že republika vysychá od nižších nadmořských výšek. „Dramatický úbytek vláhy na jižní Moravě není strašení, je to realita. Teplé zimy, které byly v posledních letech, jsou problém, není sníh, který dostane vodu do půdy. Do budoucna lze očekávat méně tzv. zahradních dešťů, bude pršet v přívalech,“ upozornil profesor Žalud.
Ten se svým týmem pracuje na projektu Intersucho. Používají pět modelů pro předpověď počasí (pro porovnání Český hydrometeorologický ústav používá jenom jeden), denně data aktualizují. Díky tomuto projektu mohou zemědělci plánovat práci na polích. „Letos v květnu spustíme nově kalkulačku vláhové potřeby. Zadali jsme odborným institucím více než deset výzkumných projektů, které se týkají sucha. Je mezi nimi například výzkum, jak efektivně a jaké plodiny pěstovat v oblastech častěji postihovaných suchem a nedostatkem půdní vláhy,“ informoval ministr Jurečka o dalších krocích.
V roce 2016 proběhla revize aktuálního stavu závlahových systémů v zemědělství. Cílem bylo zjistit jejich stav a využívání. Ministerstvo zemědělství připravilo dotační titul na podporu jejich obnovy, rekonstrukce a rozvoj. Do roku 2022 pro tuto oblast poskytne jednu miliardu korun. Program spustí už letos. Hovořilo se také o tom, že třetina vody pro napájení zvířat by šla uspokojit srážkovou vodu, když se bude uskladňovat. Podobně tomu je u energií. Ministerstvo zemědělství chce spočítat, zda se vyplatí využívat fotovoltaiku pro vlastní spotřebu zemědělce. Podle ministra Jurečky je potřeba hledat cesty, kde šetřit náklady.
