Od minulého roku, kdy Evropská komise zahájila strategii pro jednotný digitální trh, dosáhly země EU v oblasti sahající od internetového připojení a digitálních dovedností až po veřejné služby určitého pokroku.

Evropská Komise 25.2.2016 zveřejnila výsledky letošního indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), podle kterých členské státy od zahájení strategie pro jednotný digitální trh v minulém roce dosáhly pokroku v oblasti internetového připojení, digitálních dovedností, ale i veřejných služeb.

Tyto výsledky poukazují na určitá zlepšení, ale zároveň z nich vyplývá, že tempo pokroku se zpomaluje. Proto je třeba přijmout opatření na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních, aby se odstranily překážky, které brání členským státům EU plně využít příležitosti digitální éry.

„Stále více lidí, podniků a veřejných služeb se digitalizuje. Příliš mnoho z nich se však stále potýká s problémy, které představuje nedostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, nefungující přeshraniční služby elektronické veřejné správy či problematický přeshraniční on-line nákup a prodej. Tyto problémy musí být odstraněny, což je také cílem strategie pro jednotný digitální trh. První návrhy v rámci této strategie podpoří elektronický obchod a internetové připojení. Všechny návrhy v této oblasti budou na stole ještě letos a já vyzývám země EU, aby je urychleně podpořily, neboť tak zlepší své výsledky v digitální oblasti a podpoří své ekonomiky,“ uvedl Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh.

Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, dodal: „Evropská unie se v této oblasti zlepšuje, ale příliš pomalu. Nemáme důvod ke spokojenosti. Pokud se chceme vyrovnat Japonsku, USA a Jižní Koreji, musíme podniknout další kroky. Na základě dnešních výsledků indexu předložíme v květnu konkrétní doporučení, která členským státům EU pomohou se zlepšit. Jsem si jist, že díky zmíněným krokům v kombinaci s úsilím o vytvoření jednotného digitálního trhu EU i její členské státy zvlášť dosáhnou v nadcházejících letech mnohem lepších výsledků.“

Hlavní závěry indexu digitální ekonomiky a společnosti:

• EU se v digitální oblasti zlepšuje, ale pomalu: EU jako celek obdržela 0,52 bodu z 1 možného, což je zlepšení o 0,02 bodu oproti minulému roku. Výsledky všech zemí EU kromě Švédska se zlepšily.
• Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Finsko obsadily i letos první místa v žebříčku DESI.
• Nizozemsko, Estonsko, Německo, Malta, Rakousko a Portugalsko jsou nejrychleji digitálně rostoucí země. Více informací o výsledcích jednotlivých zemí lze nalézt v tomto informativním přehledu pod profily jednotlivých zemí.

Obrázek 1

• Je třeba učinit konkrétní opatření, abychom dostihli světovou špičku: Poprvé v historii Komise srovnává EU také s některými nejvíce digitalizovanými zeměmi světa (s Japonskem, USA a Jižní Koreou). Přestože úplné znění zprávy o novém mezinárodním indexu výsledků v digitální oblasti bude k dispozici až v polovině března 2016, podle předběžných výsledků je již jisté, že země EU, které stojí na horních příčkách žebříčku v digitální oblasti, patří také mezi světovou špičku. EU jako celek se však musí výrazně zlepšit, aby se dostala mezi nejlepší aktéry světové scény. Podrobnější informace naleznete v tomto informativním přehledu.
• Kvalita internetového připojení se zlepšila, v dlouhodobém horizontu je však nedostačující: 71 % evropských domácností (ve srovnání s 62 % v minulém roce) má přístup k vysokorychlostnímu připojení (alespoň 30 Mbps). EU je na správné cestě k plnému pokrytí do roku 2020. Počet mobilních širokopásmových připojení rychle roste: zatímco v roce 2014 jím disponovalo 64 Evropanů ze 100, v současnosti počet uživatelů vzrostl na 75. EU musí být schopna uspokojit budoucí poptávku a nabídnout další generaci komunikačních sítí (5G). Proto Komise do konce tohoto roku předloží přezkum telekomunikačních pravidel EU s cílem zohlednit technologické a tržní problémy.
• Digitální dovednosti se musí zlepšit: Zatímco počet absolventů vědeckých, technologických a matematických oborů v EU se mírně zvýšil, téměř polovina Evropanů (45 %) nemá ani základní digitální dovednosti (používání elektronické pošty, editačních nástrojů nebo instalace nového zařízení). Komise se bude zabývat digitálními dovednostmi a odbornou přípravou v rámci nadcházející agendy dovedností pro Evropu ještě letos.
• Elektronický obchod představuje zatím promarněnou příležitost malých a středních podniků: Zatímco 65 % evropských uživatelů internetu nakupuje on-line, pouze 16 % malých a středních podniků on-line prodává. Z toho méně než polovina prodává on-line přes hranice (7,5 %). Proto Komise v prosinci předložila návrhy týkající se digitálních smluv (viz tisková zpráva), které mají lépe chránit spotřebitele nakupující on-line, a pomáhat podnikům s expanzí prodeje po internetu. V květnu Komise představí legislativní balíček, který má elektronický obchod dále posílit. Bude obsahovat opatření zaměřená na řešení neodůvodněného zeměpisného blokování, na zvýšení transparentnosti na trzích s přeshraničním doručováním balíků a na lepší přeshraniční prosazování předpisů EU na ochranu spotřebitelů.
• Existuje více on-line veřejných služeb, ale nejsou plně využívány: Z ukazatelů vyplývá, že orgány veřejné správy poskytují širší škálu on-line služeb (umožňujících lidem používat internet k informování úřadů o novém bydlišti, narození dítěte a dalších významných událostech). Avšak počet uživatelů internetu, kteří kontaktují orgány veřejné správy elektronicky, neroste (32 %).