• Zveřejněno: 11.04.2018
  • Autor: Miroslav Svoboda

Hospodářská komora kvůli nedostatku pracovníků na českém trhu práce včera začala vyřizovat žádosti firem o doporučení pro zaměstnance z Filipín a Mongolska. Ročně budou moci české podniky, díky tomuto režimu, jehož cílem je zrychlit přijímání cizinců na pracovní pozice, o které Češi nebo lidé z EU nemají zájem, přijmout až tisíc uchazečů z každé země. Jde asi o 85 uchazečů měsíčně z obou zemí, sdělila Hospodářská komora ČR včera ČTK.

Nový program označovaný jako „Režim ostatní státy“ je určen jen přímým zaměstnavatelům působícím v ČR alespoň dva roky ve výrobě, službách nebo ve veřejném sektoru. Firmy musí zaměstnávat alespoň deset zaměstnanců, nesmí mít žádné závazky vůči státu a dlouhodobě nemají obsazené volné pracovní místo z českých zdrojů trhu práce.

V rámci projektu budou moct zaměstnavatelé podat také tzv. hromadnou žádost pro 30 a více uchazečů. Spolu s ní ale musí zaměstnavatel dodat čestné prohlášení, že bude spolupracovat s Centrem na podporu integrace cizinců v jeho kraji, čestné prohlášení o projednání svého záměru se zaměstnanci a vyjádření starosty či primátora obce, kde budou cizinci po příjezdu do ČR ubytováni.

O pracovníky z Mongolska je podle komory zájem hlavně v masokombinátech. Mongolové jsou zvyklí pracovat s masem, od přírody jsou pastevci a práce s nožem jim je blízká. Je to specializovaná a těžká práce, kvůli čemuž jednak není o tuto práci mezi uchazeči na úřadech práce zájem, jednak je kvalifikovaní řezníci neradi zaučují, protože tito zaměstnanci brzy odejdou.

Hospodářská komora ČR upozornila, že pro zaměstnavatele je zaměstnávání kvalifikovaných cizinců s výučním listem krizové řešení nedostatku lidí ve výrobě. Firmám takový krok totiž přináší dodatečné náklady - například na vyhledání vhodných uchazečů v zahraničí, jejich dopravu, ubytování, zaškolení, překlady předpisů a pracovních postupů. Zaměstnavatelé musí nabídnout pracovníkům ze zahraničí stejné pracovní a mzdové podmínky jako u občana ČR!

Stanovisko odborů k zaměstnávání zahraničních pracovníků

Právě tato věta - o nutnosti zaměstnávat zahraniční pracovníky za stejných mzdových a pracovních podmínek, jako mají kmenoví zaměstnanci příslušných firem - je totiž je předmětem zásadní a dlouhodobé diskuse mezi zaměstnavateli a odbory. Jde totiž o to, že odbory poukazují na to, že tito zahraniční pracovníci jsou zaměstnáváni přes pracovní agentury a v řadě případů se stává, že tito zaměstnanci mají nižší výdělky než právě kmenoví zaměstnanci. Odbory toto kritizují s tím, že tímto způsobem hrozí, že by se tak mohla snižovat cena práce pro stálé zaměstnance. Ostatně o tomto problému vždy hovořili představitelé odborů na jednáních Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity), ať již jde o předsedy odborových svazů sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) či sdružených v Asociaci samostatných odborů (ASO).

Mimochodem, právě počátkem letošního roku, se vláda premiéra Andreje Babiše rozhodla, a to bez konzultace s odbory i rezorty, dvojnásobně navýšit roční kvótu pro zaměstnance z Ukrajiny ze stávajících 9600 pracovníků§ na bezmála 20 000. V případě Mongolska a Filipín pak vláda schválila roční zvýšení kapacit pro zahraniční pracovníky na tisíc pro každou zemi. Zatímco zástupci zaměstnavatelů tento krok vlády ČR přivítali, představitelé odborů jej kritizují, neboť ani premiér Andrej Babiš a ani ministr zahraničních věcí Martin Stropnický s odbory o této záležitosti předem vůbec nejednali. Předseda ČMKOS Josef Středula k tomu uvedl, že postup vlády v této záležitosti je neakceptovatelný, neboť materiály takto zásadního charakteru by neměly být projednávány bez předchozí konzultace se sociálními partnery. Doposud všechna taková jednání, před vlastním rozhodnutím, vláda projednávala na půdě tripartity. Odbory k tomu sdělují, že o tom, že zahraniční pracovní jsou často vystaveni enormnímu tlaku a zdaleka za svou práci nepobírají stejnou odměnu jako ti čeští, v řadě případů potvrzují i následné kontroly, které jsou do těchto podniků a firem vyslány příslušnými státními orgány.

Takže, na závěr této zprávy, lze vyjádřit myšlenku, že pracovníci z Mongolska, kteří k nám nyní přijedou a budou u nás pracovat, budou mít skutečně zajištěny mzdové a pracovní podmínky na stejné úrovni jako ti čeští, kmenoví zaměstnanci, jak je ze uvedeno ve zprávě

  • Zdroj: ČTK
Registrací uživatel získá přístup k exkluzivním informacím.
Registrace   |   Přihlášení

Obří vedra a práce: Zaměstnavatel ji může zkrátit. Podívejte, na co máte nárok

  • Zveřejněno: 24.06.2026
Vysoké teploty na pracovišti mohou vést k poklesu výkonu až o čtvrtinu a ohrožují zdraví zaměstnanců. Zákoník práce proto stanovuje teplotní limity podle náročnosti práce – pro kancelář je to 27 °C, pro těžkou fyzickou práci jen 24 °C. Zaměstnavatelé musí při jejich překročení jednat a zajistit pitný režim i bezpečnostní přestávky.
 
Deník.cz přináší přehled hlavních povinností, které mají firmy vůči svým zaměstnancům.

Přes 330 korun na hodinu v základu. Německá minimální mzda v roce 2026 dál drtí tu českou

  • Zveřejněno: 25.06.2026
Německá minimální mzda v roce 2026 činí 336 korun za hodinu a zhruba dvaapůlkrát převyšuje tu českou. Reálnou výši čistého výdělku však podstatně snižuje progresivní zdanění a vysoké odvody. Legální možností zcela nezdaněného příjmu do výše 603 eur měsíčně zůstává takzvaný minijob. e15

Mléko za 10 korun. Čína ho neodebírá, ceny padají pod náklady, zoufají farmáři

  • Zveřejněno: 27.06.2026
 
Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr. iDNES